Český les

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Český les: zaniklá kulturní krajina českého pohraničí v Sudetech

Poloha modelového území tvořeného lokalitami Srbsko a Hostim je zajímavá z více hledisek. Především se nachází v CHKO Český kras v poloze blízké jednomu z nejstarších center české státnosti Tetínu na pravém břehu Berounky. Berounka, třetí nejvýznamnější řeka Čech zde vytvořila v prvohorních vápencích poměrně úzký kaňon se skalnatými příkrými stráněmi a zároveň zde ústí do řeky Berounky jeden z posledních významnějších přítoků – Loděnice. Také tok této říčky prochází v dolním toku skalnatým kaňonem. Berounka na dolním toku vytváří řadu drobných peřejí a vícekrát mění směr toku, kterému se přizpůsobila zástavba obytná i dopravní. Úzké údolí neumožnilo výraznější zemědělské aktivity na březích v minulosti, zatímco plošiny ve vyšších polohách nad řekou místy dodnes se stepním charakterem představovaly pro první zemědělce zajímavé lokality pro zemědělskou produkci. Zřejmě i proto první zemědělci tato území přednostně využívaly (Tetín, Kazín, hradiště Kozel aj.), navíc poloha v centru relativně uzavřených Čech s možností úkrytu v jeskyních a skalách na březích řeky zvyšovaly atraktivitu tohoto území.

Na pravém břehu Loděnice při ústí do Berounky byla ve vápencovém vrchu Kozel s dávným hradištěm, vybudován stěnový lom Alkazar s několika výraznými patry, který je významným cílem horolezeckých aktivit lezců z Prahy i Berouna. Také na dalších místech katastrálního území Srbsko bylo v minulosti využívano několik vápencových lomů. Hostim má pouze necelých 60 obyvatel a na jihu a severozápadě katastru jsou aktivity ovlivněny zasahujícím rozsáhlým areálem národní přírodní rezervace Karlštejn. V západní části modelové území zasahuje také do národní přírodní rezervace Koda. V první polovině 20. století byl na území využíván rozsáhlý vápencový lom Alkazar (v blízkosti Srbska), který byl propojen úzkokolejkou do Berouna. V modelovém území se nachází několik dalších lomů a také jeskyně (Ementál, Barrandova, Schüllerova aj.) a množství štol v jednotlivých lomech.

Kvalitní vápenec byl od poloviny 19. století využíván k těžbě kameniva, resp. pro výrobu cementu a reliéf je tak lidskými aktivitami značně pozměněn. Od druhé poloviny 19. století zde byly zřizovány vápencové lomy. První otevřela roku 1882 firma J. Tomášek na pravém břehu Berounky, další dva koupila roku 1908 Pražská železářská společnost. Firma C. T. Petzold a spol. koupila od obce Srbsko roku 1916 další skalní parcely a roku 1923 zahájila rozvoj svých závodů. Roku 1920 společnost Spojené pražské továrny na staviva otevřela vápencový lom na Chlumu. V roce 1919 u Srbska v Kodě vznikla proslulá trampská osada Údolí děsu. V letech 1938–1939 byla obec elektrifikována.

Obě lokality jsou administrativně odlišně zařazené, Srbsko je samostatnou obcí s 540 obyvateli (2020), zatímco Hostim je městskou částí Berouna ležící od centra města asi 4 km východně. Specifická je poloha i z pohledu blízkosti Prahy, hlavního jádra sociálně ekonomického rozvoje Česka, jehož je území součástí. Vzhledem k dopravním liniím vedoucím mimo území (dálnice), resp. jen s možností využívat pouze lokální spoje (železnice Praha – Beroun) je vazba na jádro aglomerace tímto oslabována a vazby pracovní i obslužné dojížďky jsou spíše na Beroun. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že poloha v Českém krasu s malebnou krajinou s vysokou vertikální i horizontální členitostí vytváří z modelového území významný cíl domácího cestovního ruchu a díky blízkosti Karlštejna má do určité míry i solidní potenciál jako vedlejší cíl pro zahraniční cestovní ruch. Specifickou formou cestovního ruchu jsou skupiny trampů a horolezců využívajících skály v kaňonu Berounky, tak i umělé stěny opuštěných vápencových lomů. Vápencové skály v údolí Berounky mezi Berounem a Karlštejnem jsou rozčleněny do dvou desítek horolezecky popsaných sektorů. Stěny jsou většinou obráceny k jihu. Mezi nejznámější lokality patří lom Alkazar poblíž ústí Loděnice (Kačáku), jehož nejspodnější část je od roku 2011 lezeckým parkem. V současné době díky vytvoření CHKO Český kras není možné pokračovat v těžbě. Proto je z obou lokalit poměrně silná vyjížďka za prací především do Berouna a Prahy, část místního obyvatelstva zaměstnávají restaurační a ubytovací služby pro návštěvníky oblasti (trampové, horolezci, rodiny s dětmi, bikeři aj.).

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů ukazují příslušné grafy. V případě Srbska bylo na počátku sledovaného období pouze 39 domů, šlo totiž o rok, kdy se ještě nerozvinula těžba vápence. Poté počet domů trvale narůstal až na dnešních více než 200. V 50. letech zřejmě z důvodů stavebního boomu po válce vzrostl počet domů asi o třetinu, poté opět spadl do pravidelného meziročního přírůstku 5–10 %. V Hostimi, která je dnes územně oddělenou součástí Berouna, kolísal počet mezi 40 a 50 domy.

Železnice vedená po pravém břehu řeky byla zprovozněna v roce 1862 (v roce 1902 vystavěna zastávka Srbsko a v roce 1907 trať zdvojkolejněna) spojuje Prahu s Plzní a představuje klíčové napojení na německý Norimberk. Právě úsek mezi Prahou a Berounem se díky omezené rychlosti díky množství zatáček na břehu řeky stal „úzkým hrdlem“ pro zrychlení spojů mezi Prahou a Plzní (a Norimberkem). V současnosti se objevily plány na výstavbu tunelu mezi Prahou (Smíchov) a Berounem, který by podstatně zrychlil propojení v tomto úseku. Vzhledem k husté zástavbě na obou březích Berounky a CHKO Český kras není možné uvažovat o výstavbě rychlotratě na povrchu. Navíc varianta tunelu by zřejmě umožnila vytěžit kvalitní vápence, které většinu této trasy tunelu vytváří. Taková nákladná stavba by v budoucnu otevřela nové pracovní příležitosti pro obyvatele modelového území a dalších obcí a zřejmě vedla i k intenzivnějšímu zapojení Berouna i analyzovaného území do dělby funkcí v rámci Pražské-středočeské aglomerace.

Při analýze ekonomických subjektů v modelovém území bylo z metodických důvodu nutné zařadit do souboru ekonomických subjektů všechny z města Beroun, které leží v šířeji vymezeném zájmovém území. Tak se do výběru dostalo celkem 36 subjektů s více jak 10 zaměstnanci. Tento počet je překvapivě nízký, je to zejména proto, že ve struktuře ekonomiky města a okolí převládají služby bez vlivu na krajinu (nezvykle vysoký je například počet sázkových kanceláří, které zde sídlí) jako je maloobchod, IT a poradenské firmy, agentury nebo realitní kanceláře. Také do analýzy vybraných subjektů jich většina patří do služeb (velkoobchod a skladování 8, doprava a logistika také 8) nebo stavebnictví (10 subjektů). Průmysl pak zastupuje 8 subjektů (nejvíce 4 automobilový a strojírenský průmysl), zemědělství zastupuje pouze jeden subjekt. Tato struktura se dá vysvětlit blízkostí Prahy a přímým napojením místní ekonomiky na hospodářství metropole.

Vysoká kvalita přírodního prostředí, byť částečně přeměněného lidskými aktivitami, dává do budoucna poměrně jednoznačnou perspektivu. Jde o rekreačně obslužné a obytné funkce obou sídel modelového území, které do budoucna asi posílí a vytěsní někdejší funkci zemědělskou, obytnou a těžební. Pro zachování kvality přírodního prostředí je nutný především kvalitativní a dobře promyšlený rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit tohoto území. Nabízí se využít blízkosti sezónně přelidněného Karlštejna, jehož atraktivita bude i nadále posilovat. Pokusit se do určité míry nabízet aktivity Karlštejna extenzivně v tomto modelovém území Srbsko a Hostim. To by umožnilo stát se součástí většího územního celku s diferencovanými atraktivitami, které budou lákat domácí a částečně i zahraniční cestovní ruch. Bikerské a pěší tůry, případně i splutí části Berounky, návštěva přírodních památek a rezervací by ovšem vyžadovala výstavbu drobných služeb pro zajištění těchto rekreačních funkcí. To by bylo možné za předpokladu vzájemné spolupráce nabízených služeb, vedení obce Srbsko a města Beroun a také spolupráci s vedením CHKO Koda a Český kras při ochraně přírody. Vzhledem k poměrně četným zásahům do přírodního prostředí v minulosti, především těžbou vápence, by stálo za úvahu i vytvoření naučné stezky dokumentující interakci přírody a společnosti na jednotlivých zastaveních s informačními tabulemi.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů
     

Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011

Obyvatel na dům

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

vzorec, kde

A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.