Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Alex Šrollerů
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1838 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1838 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha 1838 [%] | rozloha 2020 [%] | změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,17 | 0,04 | -0,14 |
| vodní plochy | 0,06 | 0,12 | 0,06 |
| lesní plochy | 68,44 | 78,27 | 9,83 |
| orná půda | 13,10 | 0 | -13,10 |
| trvalé kultury | 0,04 | 0,20 | 0,16 |
| trvalé travní porosty | 16,68 | 19,19 | 2,50 |
| sukcesní vegetace | 0 | 0,80 | 0,80 |
| ostatní plochy | 1,49 | 1,38 | -0,11 |
Území Českého lesa, konkrétně katastry Jedlina a Stará Knížecí Huť na Tachovsku, reprezentují zaniklé kulturní krajiny v českém pohraničí, v Sudetech. Na vývoji využití tohoto území se i zde podílel poválečný odsun německého obyvatelstva, nedostatečné dosídlení, útlum aktivit spojený se vztyčením železné opony vedoucí až k zániku sídel, i znovuotevření území po pádu železné opony umožňující rozvoj turistiky i ekonomických aktivit. Vzhledem k tomu, že území bylo už v roce 1838 pokryto lesy z téměř 70 %, i k tomu, že podíl lesů se do současnosti ještě zvýšil (na více než 78 %), lze říci, že tato kategorie dává jednoznačný ráz a funkci zdejší krajině. Přesto zde v době stabilního katastru měla krajina na nemalém podílu území (jihozápadní část) i funkci zemědělskou, kdy trvalé travní porosty převládaly nad ornou půdou.
Trvalými travními porosty byla v této části území do současnosti orná půda zcela nahrazena, což vedlo k další extenzifikaci využití krajiny. Zastavěné plochy zde vždy byly zcela marginální a zmíněné hybné síly způsobily v průběhu sledovaného období téměř jejich vymizení. Extenzifikaci a opouštění půdy podtrhuje rozvoj ploch sukcesní vegetace evidovaný v současnosti na některých místech.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
