Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Český les: zaniklá kulturní krajina českého pohraničí v Sudetech

Český les je horopisně součástí Šumavské subprovincie, geomorfologické oblasti Českoleské (IA), geomorfologického celku Český les (IA-1). řešené modelové území leží v geomorfologickém podcelku IA-1C Přimdský les, okrsku IA-1C-3 Havranská vrchovina. Nižší okrajové části patří geomorfologickému okrsku IA-1C-4 Rozvadovská pahorkatina. Geologické podloží tvoří přeměněné krystalické horniny proterozoika tepelsko-barrandienské skupiny, převážně muskoviticko-biotitické ruly, střídané hlubinnými vyvřelinami typu žul rozvadovského masivu. Málo mocný kvartérní pokryv tvoří zvětralinový plášť se zvýšeným podílem skeletu, a dně širokých kotlin a údolí se vyskytuje vrstva organogenních sedimentů – rašelin.

Zvlněný vrchovinný reliéf se pozvolna zvedá od Rozvadova z výšky kolem 550 m nad mořem k severozápadu, nejvyšší vrchy přesahují 800 m nad mořem (pohraniční Havran 894 m). Výškové rozdíly se pohybují v rozmezí 100 – 200 m. Typologicky odpovídají ploché vrchovině a často jen pahorkatině. Charakteristické jsou táhlé mírné svahy, široká otevřená údolí, ploché hřbety a návrší se zarovnanými povrchy. Na hřbetech a vrcholech strukturně podmíněných kopců místy vystupují malé izolované skalky se stopami periglaciálního mrazového zvětrávání (rozrušené mrazové sruby), místy je povrch pokrytý balvany. 

Území leží v klimatické oblasti chladné CH7 (podle Quitta), průměrná roční teplota se pohybuje podle nadmořské výšky v rozmezí 5 až 6°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 700 – 800 mm, v nejvyšších polohách při státní hranici se blíží až 1000 mm. Množství srážek rychle klesá směrem do vnitrozemí, v Tachově ve srážkovém stínu je roční úhrn už jenom 600 mm. Srážky bývají celoročně poměrně rovnoměrně rozložené a celková roční vláhová bilance je kladná. V zimě se pravidelně vytváří sněhová pokrývka, která ve vyšších polohách může dosáhnout výšky 30 – 50 cm. Vlivem exponované polohy na západě republiky, vystavené západnímu proudění z oceánu, se však často dostavují zimní oblevy, při nichž sníh roztává. Na podzim a v zimě se vyskytují časté mlhy.

Půdní kryt tvoří převážně kryptopodzoly modální a podzoly kambické, místy kambizemě vytvořené na zvětralinách krystalických hornin.  Zmokřených dnech širokých údolí a na dně kotlin se zvýšenou hladinou podzemní vody se vyskytují gleje a organozemě (rašeliny). Půdy jsou kyselé s nízkou minerální sílou.

Český les leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický obvod 26 Český les (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 11 Český les, lesní vegetační stupeň 6 smrkobukový, na okrajích lesní vegetační stupeň 5 jedlovobukový. Potenciální přirozenou vegetaci by podle Neuhäuslové a kol. tvořila kyselá biková bučina, místy podmáčená smrčina a buková smrčina, ojediněle i rašeliništní společenstvo s borovicí blatkou.

V současném využití krajiny jednoznačně dominují smrkové lesy, které jsou ještě v poměrně dobrém zdravotním stavu. Jen místy, ostrůvkovitě a maloplošně se v lesích vyskytují zbytky původních bukových porostů, chráněných většinou jako přírodní rezervace (Ostrůvek, Bučina u Žďáru, Broumovská bučina). Zemědělská půda, která má větší rozsah jenom v okolí zaniklých osad Jedlina a Zadní Zahájí, je vesměs zatravněná a vyskytují se na ní pouze travní porosty, ať už pastviny skotu a ovcí, nebo sečené louky.

Celé řešené území je součástí chráněné krajinné oblasti Český les, která byla vyhlášena v roce 2005, jejím předchůdcem byl stejnojmenný přírodní park. CHKO Český les chrání jedinečný typ opuštěné pohraniční krajiny, která byla po 40 let uzavřena železnou oponou, což znamenalo útlum ekonomického využívání a rozmach přírodních procesů vývoje krajiny. Ani po roce 1989, kdy byla oblast zpřístupněna, zde nenastal větší ekonomický rozvoj a celá oblast Českého lesa si uchovala svůj charakter opuštěné pohraniční krajiny.

V území je proto celá řada maloplošných chráněných území, jako jsou přírodní rezervace a přírodní památky, včetně těch národních. Kromě výše uvedených pralesních zbytků bukových porostů chrání především rašeliniště vrchovištního typu s výskytem borovice blatky (Farské bažiny, Podkovák) nebo původní podmáčené smrčiny (Křížový kámen), které jsou pro tuto oblast Českého lesa také charakteristické. Národní přírodní památka Na požárech při německé hranici zahrnuje mokřadní rašelinné louky, které se prolínají s rákosinami, vřesovišti a mokřadními vrbinami. Z chráněných a ohrožených druhů rostlin je nejvýznamnější výskyt vrby borůvkovité, která roste pouze na čtyřech místech v Česku.