Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika 

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Nymbursko – proměny intenzivního nížinného rolnictví

Modelové území Nymbursko (Rožďalovice, Pojedy, Žitovlice) charakterizované intenzivním nížinným zemědělstvím se nachází v severní části Polabské nížiny severovýchodně od Nymburka v nadmořské výšce mírně nad 200 m n. m. Polohou jde o území na okraji vnitřní periferie na přechodu Polabské nížiny do jen o málo vyšších a částečně zalesněných mírně zvlněných poloh. Osou území je říčka Mrlina s řadou malých přítoků a pravostranných odvodňovacích kanálů. Velmi úrodné půdy se staly základem úspěšného intenzivního zemědělství. Obyvatelstvo bylo až do druhé světové války převážně zaměstnáno v zemědělství, resp. navazujícím agrokomplexu (mlýny, cukrovary, lihovary) část pak od konce 19. století v blízkém průmyslovém Nymburku.

V území proběhla socializace zemědělství po roce 1950. Ta zformovala velká zemědělská družstva (JZD) a vedla k proměně krajiny s mozaikou malých polí oddělených mezemi na krajinu rozsáhlých lánů bez mezí a solitérních stromů či keřů. Druhou zásadní změnou s dopadem na charakter zemědělského využití krajiny byla přeměna JZD na zemědělská družstva vlastníků a procesy restitucí a privatizace po roce 1992. Výsledkem této druhé proměny zemědělského hospodaření byl pokles intenzity zemědělství a opouštění některých nerentabilních provozů a staveb. Zvýšil se význam rostlinné produkce modelového území, poklesl podíl živočišné produkce na hrubé zemědělské produkci, došlo k poklesu produkce mléka, snížil se počet chovaných kusů jak skotu, tak prasat. Ztráta podpory zemědělství ze strany státu měla také za následek uvolnění pracovních sil z agrokomplexu do průmyslu a služeb při zvýšení pracovní vyjížďky do Mladé Boleslavi, Nymburka či Kolína. Z jednoznačně dominující funkce zemědělské nedávné minulosti má dnes modelové území funkci obytně zemědělskou s vysokým podílem vyjíždějících za prací. Venkov se i zde vylidňuje a silně stárne. Hlavním problémem modelové oblasti bude udržení intenzivního zemědělství vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a celkovým proměnám zemědělství (omezení produkce cukrovky a výroby cukru, oslabení chovu mléčného skotu a oslabení tradičního ovocnářství aj.). Úřední cena zemědělské půdy se v území pohybuje mezi 5–8 Kč/m², což představuje více než dvojnásobek průměru Česka. Z tohoto důvodu je dosud zemědělství v krajině dominující aktivitou. Index změny mezi lety 1845–2010 se pohyboval od 10 po 40, přičemž největší byl do konce 19. století. Poté je index změny v území velmi nízký, což charakterizuje stabilizovanou krajinu intenzivního zemědělského využití. Trvalé travní porosty v území dlouhodobě ubývaly (celkově o 25–35 %, zastavěné plochy vzrostly od roku 1845 vrostly 3x, v některých částech i více než 4x.

Modelové území s centrem v Rožďalovicích na rozhraní Středočeského a Královéhradeckého kraje leží ve vnitřní periferii, ale v relativní blízkosti větších průmyslových center (Mladá Boleslav, Nymburk, Jičín). I z tohoto důvodu jsou zde pouze 2 subjekty s více jak 10 zaměstnanci a oba se zabývají dřevovýrobou. Existuje zde další řada menších subjektů i v zemědělské výrobě a v lesnictví, které nejsou z metodických důvodů zachyceny. Stejně tak i dva největší subjekty provozující zemědělskou výrobou jsou zaregistrovány mimo modelové území, a proto je statistiky nezachycují.

Území má přírodní předpoklady pro udržení a rozvoj intenzivního zemědělství. Vzhledem ke zformování velkých podniků a rozsáhlých honů vyhovujících těžké technice lze předpokládat naplnění této tradiční funkce území. Klimatická situace a narůstající nedostatek vody v území paradoxně může ovlivnit nutnou proměnu tohoto velkostatkového hospodaření s honbou za rentabilitou a výdělkem. Krajina bude muset být využívána mnohem rozumněji s ohledem na environmetální potřeby. To znamená rozčlenění velkých honů na menší plochy oseté odlišnými plodinami, jejich oddělení křovinami a stromy, a další zásahy v podobě požadavků ochrany přírodních funkcí území (omezené množství umělých hnojiv, limitované a regulované použití chemických prostředků, zvýšení významu biologické ochrany plodin apod.). To znamená, že hluboká znalost tradičního zemědělského využívání úrodné krajiny by měla v budoucnu nahradit současné velkostatkové produktivistické hospodaření. Obnova remízků, linií keřů a stromořadí by měly rozdělit rozsáhlé lány na menší plochy s různorodými plodinami. To bude ovšem velmi náročné a drahé a neobejde se bez patřičných zákonů a podpory ze strany státu.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).