Zlatohorská vrchovina

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zlatohorská vrchovina: zaniklá krajina horského zemědělství

V severovýchodním podhůřím Hrubého Jeseníku nedaleko hranic s Polskem se rozkládá rozsáhlá obec Holčovice se řadou místních částí. Její osu tvoří horní tok Opavice. Původní německé obyvatelstvo se živilo zejména lesnictvím a hospodařením na horských loukách a polích s převahou pastevectví doplněným řemesly a drobnými průmyslovými provozy využívajícími zejména vodní sílu horských toků (mlýny, pila). Na pěstování lnu pak navazovalo textilnictví (tkalcovství, bělidla). Postupně se rozvíjel i cestovní ruch a obec se stala klimatickými lázněmi. Po roce 1945 došlo ke kolektivizaci a postupně na celém území začal hospodařit státní statek Bruntál, který změnil nejen majetkové poměry, ale i způsob zemědělského hospodaření. Po roce 1990 došlo k transformaci a také k částečnému návratu k horskému způsobu hospodaření, které představuje společnost Bellamy se zajímavým zaměřením na agroturistiku a chov exotických zvířat a Zemědělský podnik Město Albrechtice i řada soukromých zemědělců. Do zkoumaného území bylo začleněno sousední Město Albrechtice (část subjektů působí i na území Holčovic). Celkem bylo analyzováno 10 ekonomických subjektů. 2 podnikají v zemědělství, 3 ve stavebnictví, 2 v dopravě a logistice a jsou zde sídla 2 velkoobchodů.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů zm
     
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011   Struktura ekonomických subjektů 2020
Obyvatel na dům   Ekonomické subjekty

 

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.

Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

vzorec, kde

A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.