Zlatohorská vrchovina

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá krajina horského zemědělství ve Slezsku: Holčovice

Řešené území v okolí Holčovic leží v Jesenické podsoustavě (IVC), v geomorfologickém celku IVC-6 Zlatohorská vrchovina, podcelku IVC-6C Hynčická hornatina. Větší část území zaujímá geomorfologický okrsek IVC-6C-c Holčovická vrchovina, menší severní část geomorfologický okrsek IVC-6C-b Artmanovská vrchovina. Oba okrsky od sebe odděluje hluboké údolí řeky Opavice. Geologické podloží tvoří spodnokarbonské fylitické břidlice a droby.

Členitý reliéf v převládající nadmořské výšce 500 – 800 m s výškovými rozdíly 200 – 300 m typologicky odpovídá členité vrchovině, místy má až horský charakter. Území je intenzivně rozčleněné hlubokými erozními zářezy vodních toků. Údolní svahy jsou příkré se sklonem 10 – 25° a celková průměrná sklonitost území přesahuje 10°. Naopak nejvyšší polohy rozvodních hřbetů a vrcholů jsou ploché se zbytky zarovnaných povrchů. V území jsou četné antropogenní tvary reliéfu vzniklé jednak agrární, jednak těžební činností. Bývalé drobné břidlicové lomy jsou dne již nefunkční a zarostlé. Četné a pro území typické jsou hromady a řady kamenů (kamenice, snosy) vysbíraných z bývalých polí, dnes zpravidla zarostlé skupinami a liniemi stromů a keřů.

Zlatohorská vrchovina v okolí Holčovic leží v oblasti chladného podhorského klimatu CH 7. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 7°C a klesá s nadmořskou výškou. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 700 – 800 mm. Léto je poměrně krátké a nestálé, v zimě se vytváří pravidelná sněhová pokrývka která může dosáhnout výšky 20 – 30 cm. V zaříznutém údolí Opavice se vyskytují četné mlhy a místní inverze.  

V půdním krytu převládají na celém území kambizemě modální až kambizemě dystrické, ve vlhčím prostředí se vyskytují i kryptopodzoly a kambizemě oglejené.

Zlatohorská vrchovina leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, fytogeografický okres 75 Nízký Jeseník (podle Skalického a kol.). Nejvyšší polohy území kolem 800 m n.m. již tvoří přechod k oreofytiku Hrubého Jeseníku. Přírodní lesní oblast (PLO) 28 Předhoří Hrubého Jeseníku, lesní vegetační stupeň 4 bukový a 5 jedlovobukový (květnatá bučiny s kyčelnicí, v ejvyšších polohách acidofilní smrková bučina podle Neuhäuslové a kol.).

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu se střídají lesní porosty a sekundární zemědělské bezlesí tvořené extenzivně využívanými travními porosty. Podíl lesa se zvyšuje s rostoucí nadmořskou výškou směrem k západu, lesy tak převládají v pramenných oblastech Komorského potoka a dalších přítoků Opavice. Lesy jsou jehličnaté nebo smíšené, nejrozšířenější dřevinou je smrk. Smrkové monokultury byly ale v posledních letech katastrofálně postižené suchem a kůrovcovou kalamitou, starší smrkové porosty byly proto z velké části vykácené. Vysoký podíl tak připadá na lesní paseky a mladé porosty vznikající novým zalesněním. Druhou nejrozšířenější dřevinou je buk lesní, který se uplatňuje i v přirozené obnově lesa a jeho podíl se zvyšuje. Významný podíl připadá také na světlomilné a pionýrské dřeviny jako jsou modřín, bříza a osika. Na nelesní půdě je v řešeném území mimořádně vysoké zastoupení rozptýlené zeleně. Tvoří ji především liniové porosty dřevin, stromů i keřů na hranicích pozemků a kamenicích - řadách vysbíraného kamení z dřívějších polí, které jsou jako historické agrární struktury charakteristickým rysem zdejší krajiny. Rozptýlenou zeleň tvoří listnaté stromy a keře – bříza, osika, líska. Trvalé travní porosty se rozšířily na úkor orné půdy, která zde prakticky zanikla. Jsou udržovány většinou extenzivní pastvou skotu, ovcí a v menší míře i koní. Sídelní zástavba je soustředěná v údolích, sídla jsou protáhlá podél vodních toků. V malých sídlech je zástavba často rozptýlená.

V jádrovém území není žádné zvláště chráněné území přírody, krajina samotná má však vysokou přírodní i krajinářskou hodnotu. Na západním okraji zájmového území začíná chráněná krajinná oblast Jeseníky.