Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Adam Kulich, Lukáš Brůha
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840 - 1842) a v současnosti (2021)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 - 1842 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha [%] stabilní katastr |
rozloha [%] současný katastr |
změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,38 | 0,34 | -0,04 |
| ostatní plochy | 4,12 | 4,68 | 0,56 |
| vodní plochy | 0,35 | 0,58 | 0,23 |
| lesní plochy | 49,63 | 70,46 | 20,83 |
| orná půda | 37,53 | 0,01 | -37,52 |
| trvalé travní porosty | 6,20 | 22,05 | 15,85 |
| trvalé kultury | 1,78 | 1,88 | 0,10 |
Rozdíl ve využití krajiny v modelovém území Jeseník je viditelný na první pohled z mapy i z tabulky změn. Nejvýraznější změna byla zaznamenána v úbytku orné půdy, která prakticky úplně vymizela ve prospěch zejména lesních a trvale zatravněných ploch. Tato změna je způsobena nejvíce změnou způsobu hospodaření. Německé obyvatelstvo v 19. století využívalo půdu v okolí obcí jako ornou půdu, ale v průběhu dvacátého století výměra orné půdy v Jeseníku postupně klesala. To způsobil nejprve odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce, a posléze také útlum hospodaření po sametové revoluci.
Na většině modelového území se z orné půdy staly lesní plochy, které zaznamenaly silný nárůst podílu. V nižších nadmořských výškách na východě modelového území přibylo lesů více, v katastru Spálené pak byly díky vyšší nadmořské výšce velké plochy zalesněné i v 19. století. Ve struktuře lesa jsou stále patrné cesty a remízky z doby, kdy plocha bývala ornou půdou. Dnes jsou plochy využívané v lesnictví často holé, díky vysokému výskytu kůrovce a plošnému kácení napadených stromů. V nízkých nadmořských výškách byla orná půda přeměněna na trvale zatravněné plochy.
Rozloha zastavěných ploch se téměř nezměnila, spíše snížila, ale změnila se výrazně poloha staveb, což je způsobeno opuštěním starého osídlení sudetskými Němci v roce 1945. Trvalé kultury, v případě modelového území zejména zahrady, zůstávají o téměř stejné rozloze.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
