Pardubicko

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Pardubicko – zaniklá rybniční soustava

Modelové území Pardubicko se nachází severně od krajského města v úrodné krajině Polabí. V minulosti představovalo specifickou oblast jednak vysokou úrodností, jednak tím, že zde byl vystavěn Opatovický kanál, který odváděl část povodňových vod Labe a také sloužil k napájení a odvodu vody ze soustavy velkých rybníků. Část území bylo v minulosti občas zaplavováno povodňovou vlnou Labe a jeho levostranného přítoku Orlice. Zrušením řady rybníků došlo k rozšíření rozsahu orné půdy, která představovala ve druhé polovině 19. století větší zdroj příjmů než rybniční hospodaření, a to hlavně díky pěstování cukrovky. Území zasahuje na území šesti sídel: Čeperka, Hrobice, Stéblová, Srch, Pohranov a Hrádek.

V současné době území leží mezi dvěma krajskými městy v exponované poloze s vysokou hustotou zalidnění a je intenzivně dopravně frekventované. Územím prochází dálnice propojující Prahu, Hradec a Náchod směrem do Polska, ve výstavbě je další dálnice nahrazující komunikaci č. 35 (Liberec – Hradec – Olomouc). Také blízkost dvou významných železničních uzlů působí na úroveň exponovanosti sledovaného modelového území. Modelové území představuje jedno z jader osídlení Čech s výraznou administrativní, výrobní i obslužnou funkcí, z čehož těží díky poloze i sledované modelové území.

Díky dobré úrodnosti území v modelových sídlech v roce 1869 připadalo na jeden dům 7–9 obyvatel, v současné době je „obložnost“ domů v úrovni 2–3 obyvatele. Vysoká vyjížďka za prací je na úrovni třetiny až poloviny ekonomicky aktivních obyvatel v celém širším zázemí, vlastní modelová sídla mají vyjížďku vyšší než 40 % aktivních obyvatel. Přes dobré předpoklady pro zemědělství se jím v obou sledovaných sídlech zabývá méně než 2 % ekonomicky aktivních obyvatel. Sekundér zaměstnává asi 30 %, terciér spojený právě s vyjížďkou necelou polovinu ekonomicky aktivních. V modelovém území se nachází několik menších provozoven výrobních služeb a farmářů.

Přestože je území rovinaté a intenzivně zemědělsky využívané nachází se zde omezený počet rekreačních objektů. To do značné míry vyplývá z vysoké hustoty zalidnění území a atraktivity obou krajských měst pro venkovské obyvatelstvo, a také snaze městských obyvatel vlastnit rekreační objekt v blízkosti trvalého bydliště. Právě množství původních venkovských objektů nevyčleněných z bytového fondu (podle stavu v roce 1991 jich bylo 41) představuje potenciál pro ochranu kulturního dědictví a pochopení vývoje zdejší krajiny.

Celkovou intenzitu změn ve struktuře využití ploch vyjadřujeme indexem změny. Ten od roku 1845 pro modelové území naznačuje dosti podstatné změny ve využívání krajiny, neboť v modelovém území vykazuje hodnoty nad 40 (v rozmezí škály 0–100). Přitom je klíčové, že největší část změn ve využití ploch se realizovala v letech 1948–1990 (v úrovni kolem 20). Pro území byla také charakteristická zásadní změna v členění zemědělsky využívané krajiny, kdy byly původní pozemky nevelkého rozsahu rozoráním mezí přeměněny na obrovské lány s velikostí i přes 200 ha. To naznačuje, že z pohledu ekologie a budoucnosti krajiny lze očekávat podstatné změny, neboť tento stav trvá i po roce 1990.

Zájmové území ve Východolabské tabuli pod Kunětickou horu leží mezi Pardubicemi a Hradcem Králové a protéká ho Opatovický kanál, který napájel místní rybniční soustavu od 18. století vysoušenou a přeměňovanou na zemědělskou a lesní půdu. Dnes najdeme na místě rybníků pískovny se stále pokračující těžbou písku, které převzaly často i názvy rybníků (Oplatil). Písník Gigant získal svůj název po zrušené velkovýkrmně prasat (dnes výroba krmiv). Do výzkumu bylo zařazeno pouze 5 ekonomických subjektů (2 velkoobchody, 2 skladovací a logistické firmy a 1 autodoprava), je zda však celá řad menších subjektů a největší subjekty mají sídlo mimo zájmové území. Těžba a zpracování písku patří k rozhodujícím ekonomickým aktivitám, nejvýznamnější je výroba betonových konstrukcí Hans (bývalá Prefa) s více jak 100 zaměstnanci (sídlo firmy je v Praze) a Cemex, výrobce betonových podlah. Dobrá dopravní dostupnost (dálnice D11, rychlostní silnice R37 a hlavní trať mezi Pardubicemi a Hradcem Králové) dala vzniknout obchodní zóně nedaleko Opatovické elektrárny (ta částečně zasahuje do katastru Čeperky). V okolí písníků se začíná rozvíjet cestovní ruch.

Modelové území Pardubicko představuje specifickou krajinu, která prodělala v minulosti velké změny výstavbou rybníků a kanálů, které je propojovaly. To je podstatný zásah do tradiční krajiny a bezpochyby by stálo za to zachovat toto dědictví do budoucna. Další velkou změnou bylo zrušení řady rybníků ve druhé polovině 19. století, což je také velký zásah do využívání krajiny. Konečně třetím zásahem je dnešní trend suburbanizace a hledání lokalit k rekreačnímu využití, které také přispívají ke změnám ve využití krajiny. Lze tedy shrnout, že Pardubicko představuje krajinu exponovanou, což vedlo k několikerým změnám funkcí v minulosti a pravděpodobně i v budoucnosti. Původní obytně agrární funkce se rozšířila o funkci vodohospodářskou spojenou s chovem ryb, poté nabyla na významu funkce zemědělsko-produkční. Dnes jde o území s funkcí obytnou, vyjížďkovou a zemědělsko-produkční v exponovaném zázemí silných krajských center. Do budoucna lze očekávat, že suburbanizace obytná, dopravní, výrobní a skladová toto území bude dále měnit. Proto je nutné některé artefakty spojené s historií využití tohoto území chránit a přispět tak k rozvoji využití volného času obyvatel modelového území i obou krajských měst.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů
     
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011   Struktura ekonomických subjektů 2020
Obyvatel na dům   Ekonomické subjekty

 

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.

Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

vzorec, kde

A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.