Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Modelové území bývalých rybníků na Pardubicku leží v geomorfologické oblasti Východočeské tabule (VI-C), v geomorfologickém celku VIC-1 Východolabská tabule, podcelku VIC-1C Pardubická kotlina, okrsku VIC-1C-1 Královéhradecká kotlina a podokrsku  VIC-1C-1b Opatovická kotlina. Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně slínovce a jílovce spodního a středního turonu a svrchního turonu až koniaku. Křídové horniny jsou překryté fluviálními a eolickými kvartérními sedimenty, především pleistocenními říčními štěrky a písky. Povrch středopleistocénních a mladopleistocénních říčních teras je překrytý sprašovými pokryvy a závějemi, místy s pokryvy a přesypy vátých písků. Nejmladší terasové písky plynule přecházejí do holocénních nivních sedimentů v široké údolní nivě Labe. 

Reliéf jádrového území je absolutně rovinatý v nadmořské výšce 220 – 230 m. V podstatě jediné výškové rozdíly cca do 10 m jsou způsobené antropogenní činností  - těžbou štěrkopísků, a tvoří je těžební jámy opuštěných i aktivních pískoven, případně nahrnuté hromady a valy štěrkopísků a skrývkového materiálu. Větším výškovým rozdílům zabraňuje okamžité zaplavení vytěžených depresí. Antropogenní těžební (geometricky pravidelné vytěžené plochy pískoven), litorální (hráze, příkopy) a případně komunikační (náspy komunikací) tvary reliéfu jsou také nejvýraznějšími a kromě roviny vlastně jedinými viditelnými tvary reliéfu. V širším zájmovém území se na jihovýchodě zvedá nápadný neovulkanický suk Kunětické hory (307 m), na severozápadním okraji širšího zájmového území se velmi pozvolna zvedají mírné svahy Chlumecké tabule do výšky 230 – 250 m nad mořem.

Modelové území leží v Polabí v teplé klimatické oblasti T2 s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek se blíží sumě 600 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vzhledem ke kotlinové poloze vyskytují časté inverze. Vysoká noční vlhkost vlivem výparu z vodních ploch způsobuje četný výskyt nočních a ranních mlh. Léto bývá poměrně dlouhé a slunečné.

V půdním krytu se střídají kambizemě arenické a kambizemě psefitické vytvořené ze štěrkopísků fluviálních teras, místy až podzoly arenické vytvořené na vátých nebo fluviálních pískách. Na sprašovém pokryvu v severozápadní části širšího zájmového území se vytvořily úrodné hnědozemě modální, případně až černozemě modální. V údolní nivě Labe se vyskytují fluvizemě. V celém zájmovém území se nachází dostatek podzemní vody, která je průběžně celoročně doplňovaná infiltrací. 

Pardubicko leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 15 Východní Polabí, podokres 15c Pardubické Polabí (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 17 Polabí, lesní vegetační stupeň 1 dubový (lipová doubrava až dubohabřina podle Neuhäuslové). V údolní nivě Labe tvoří potenciální přirozenou vegetaci jilmová doubrava. 

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu se na místě bývalého velkého rybníka Oplatil a zčásti i na místě bývalého rybníka Čeperka západně a severně od Stéblové a jižně od Čeperky vykytují poměrně rozsáhlé listnaté, nejčastěji dubové lesy. Místy jsou lesy smíšené s borovicí, na písčité půdě se vyskytují i čisté borové porosty. Mimo tyto lesní komplexy a v celém širším zájmovém území převládá orná půda. Trvalé travní porosty v podobě aluviálních luk jsou velmi vzácné, vyskytují se jenom v malých plochách ve vlhčích polohách na okrajích lesa nebo podél vodních toků. V jádrovém území na místě bývalého rybníka Oplatil, mezi Starými Ždánicemi a Stéblovou, zaujímají značnou plochu vodní plochy zatopených pískoven. Severně od nich, vedle ještě aktivní pískovny, vznikla nová průmyslová zóna Čeperka.

V jádrovém území není žádné zvláště chráněné území přírody, protože krajina je několikrát přeměněná člověkem a cenné přírodní ekosystémy se v ní nezachovaly. V širším zájmovém území se u Lázní Bohdaneč nachází národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka. Jedná se o jediný velký zachovaný rybník pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy na bývalém pernštejnském panství, který patří zároveň k nejstarším – vznikl již kolem roku 1480. Rezervace chrání vodní plochy s navazujícími rozsáhlými porosty rákosin a slatinnými loukami jako hnízdiště vodního ptactva a stanoviště vzácných slatinných druhů rostlin. Vodní toky mají charakter umělých kanálů s nízkou přírodní hodnotou. Výjimkou je Opatovický kanál, který kromě toho, že představuje významnou historickou technickou památku, za více než 500 let existence v krajině získal také přírodní charakter a tvoří cenný krajinotvorný prvek s vysokou přírodní hodnotou.  

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Pardubicko – zaniklá rybniční soustava

Modelové území Pardubicko se nachází severně od krajského města v úrodné krajině Polabí. V minulosti představovalo specifickou oblast jednak vysokou úrodností, jednak tím, že zde byl vystavěn Opatovický kanál, který odváděl část povodňových vod Labe a také sloužil k napájení a odvodu vody ze soustavy velkých rybníků. Část území bylo v minulosti občas zaplavováno povodňovou vlnou Labe a jeho levostranného přítoku Orlice. Zrušením řady rybníků došlo k rozšíření rozsahu orné půdy, která představovala ve druhé polovině 19. století větší zdroj příjmů než rybniční hospodaření, a to hlavně díky pěstování cukrovky. Území zasahuje na území šesti sídel: Čeperka, Hrobice, Stéblová, Srch, Pohranov a Hrádek.

V současné době území leží mezi dvěma krajskými městy v exponované poloze s vysokou hustotou zalidnění a je intenzivně dopravně frekventované. Územím prochází dálnice propojující Prahu, Hradec a Náchod směrem do Polska, ve výstavbě je další dálnice nahrazující komunikaci č. 35 (Liberec – Hradec – Olomouc). Také blízkost dvou významných železničních uzlů působí na úroveň exponovanosti sledovaného modelového území. Modelové území představuje jedno z jader osídlení Čech s výraznou administrativní, výrobní i obslužnou funkcí, z čehož těží díky poloze i sledované modelové území.

Díky dobré úrodnosti území v modelových sídlech v roce 1869 připadalo na jeden dům 7–9 obyvatel, v současné době je „obložnost“ domů v úrovni 2–3 obyvatele. Vysoká vyjížďka za prací je na úrovni třetiny až poloviny ekonomicky aktivních obyvatel v celém širším zázemí, vlastní modelová sídla mají vyjížďku vyšší než 40 % aktivních obyvatel. Přes dobré předpoklady pro zemědělství se jím v obou sledovaných sídlech zabývá méně než 2 % ekonomicky aktivních obyvatel. Sekundér zaměstnává asi 30 %, terciér spojený právě s vyjížďkou necelou polovinu ekonomicky aktivních. V modelovém území se nachází několik menších provozoven výrobních služeb a farmářů.

Přestože je území rovinaté a intenzivně zemědělsky využívané nachází se zde omezený počet rekreačních objektů. To do značné míry vyplývá z vysoké hustoty zalidnění území a atraktivity obou krajských měst pro venkovské obyvatelstvo, a také snaze městských obyvatel vlastnit rekreační objekt v blízkosti trvalého bydliště. Právě množství původních venkovských objektů nevyčleněných z bytového fondu (podle stavu v roce 1991 jich bylo 41) představuje potenciál pro ochranu kulturního dědictví a pochopení vývoje zdejší krajiny.

Celkovou intenzitu změn ve struktuře využití ploch vyjadřujeme indexem změny. Ten od roku 1845 pro modelové území naznačuje dosti podstatné změny ve využívání krajiny, neboť v modelovém území vykazuje hodnoty nad 40 (v rozmezí škály 0–100). Přitom je klíčové, že největší část změn ve využití ploch se realizovala v letech 1948–1990 (v úrovni kolem 20). Pro území byla také charakteristická zásadní změna v členění zemědělsky využívané krajiny, kdy byly původní pozemky nevelkého rozsahu rozoráním mezí přeměněny na obrovské lány s velikostí i přes 200 ha. To naznačuje, že z pohledu ekologie a budoucnosti krajiny lze očekávat podstatné změny, neboť tento stav trvá i po roce 1990.

Zájmové území ve Východolabské tabuli pod Kunětickou horu leží mezi Pardubicemi a Hradcem Králové a protéká ho Opatovický kanál, který napájel místní rybniční soustavu od 18. století vysoušenou a přeměňovanou na zemědělskou a lesní půdu. Dnes najdeme na místě rybníků pískovny se stále pokračující těžbou písku, které převzaly často i názvy rybníků (Oplatil). Písník Gigant získal svůj název po zrušené velkovýkrmně prasat (dnes výroba krmiv). Do výzkumu bylo zařazeno pouze 5 ekonomických subjektů (2 velkoobchody, 2 skladovací a logistické firmy a 1 autodoprava), je zda však celá řad menších subjektů a největší subjekty mají sídlo mimo zájmové území. Těžba a zpracování písku patří k rozhodujícím ekonomickým aktivitám, nejvýznamnější je výroba betonových konstrukcí Hans (bývalá Prefa) s více jak 100 zaměstnanci (sídlo firmy je v Praze) a Cemex, výrobce betonových podlah. Dobrá dopravní dostupnost (dálnice D11, rychlostní silnice R37 a hlavní trať mezi Pardubicemi a Hradcem Králové) dala vzniknout obchodní zóně nedaleko Opatovické elektrárny (ta částečně zasahuje do katastru Čeperky). V okolí písníků se začíná rozvíjet cestovní ruch.

Modelové území Pardubicko představuje specifickou krajinu, která prodělala v minulosti velké změny výstavbou rybníků a kanálů, které je propojovaly. To je podstatný zásah do tradiční krajiny a bezpochyby by stálo za to zachovat toto dědictví do budoucna. Další velkou změnou bylo zrušení řady rybníků ve druhé polovině 19. století, což je také velký zásah do využívání krajiny. Konečně třetím zásahem je dnešní trend suburbanizace a hledání lokalit k rekreačnímu využití, které také přispívají ke změnám ve využití krajiny. Lze tedy shrnout, že Pardubicko představuje krajinu exponovanou, což vedlo k několikerým změnám funkcí v minulosti a pravděpodobně i v budoucnosti. Původní obytně agrární funkce se rozšířila o funkci vodohospodářskou spojenou s chovem ryb, poté nabyla na významu funkce zemědělsko-produkční. Dnes jde o území s funkcí obytnou, vyjížďkovou a zemědělsko-produkční v exponovaném zázemí silných krajských center. Do budoucna lze očekávat, že suburbanizace obytná, dopravní, výrobní a skladová toto území bude dále měnit. Proto je nutné některé artefakty spojené s historií využití tohoto území chránit a přispět tak k rozvoji využití volného času obyvatel modelového území i obou krajských měst.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.

Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.