Pardubicko: Dynamika krajinné struktury

Pardubicko

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

V zájmovém území došlo ke změně na 65,4 % rozlohy. Okolí obce Čeperka bylo nejvíce ovlivněno změnami vodních ploch. Rybníky Čeperka a Oplatil byly vysušeny a změněny na lesní plochy, ornou půdu a také na trvalý travní porost. Na druhou stranu došlo po těžbě štěrkopísku k zatopení lomů, což vedlo ke změně trvalého travního porostu, orné půdy a lesní plochy na vodní plochy. Vzhledem k příhodným podmínkám pro zemědělství se zvýšil podíl orné půdy ještě na úkor trvalých travních porostů a lesních ploch. Díky vhodné poloze mezi Pardubicemi a Hradcem Králové došlo k rozvoji sídla Čeperka, který se projevil nárůstem ostatních ploch. Další plošně méně rozsáhlé změny se odehrály mezi trvalými travními porosty, lesními plochami a ornou půdou.
Pardubicko

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 vodní plochy -> lesní plochy

2,28

18,21

11,91

 vodní plochy -> orná půda

2,26

18,05

11,81

 trvalý travní porost -> vodní plochy

1,07

8,56

5,60

 trvalý travní porost -> orná půda

1,06

8,46

5,53

 lesní plochy -> orná půda

0,96

7,63

4,99

 orná půda -> ostatní plochy

0,83

6,66

4,36

 trvalý travní porost -> ostatní plochy 

0,70

5,62

3,67

 vodní plochy -> trvalý travní porost

0,54

4,28

2,80

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,52

4,17

2,73

 orná půda -> vodní plochy

0,46

3,65

2,38

 lesní plochy -> vodní plochy

0,34

2,73

1,79

 orná půda -> lesní plochy

0,27

2,17

1,42

 orná půda -> trvalý travní porost

0,27

2,14

1,40

 lesní plochy -> trvalý travní porost

0,26

2,09

1,37

Literatura