Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Filip Raasch
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1826 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1826 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha 1826 [%] | rozloha 2020 [%] | změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,22 | 1,21 | 0,99 |
| ostatní plochy | 2,08 | 4,21 | 2,13 |
| vodní plochy | 3,33 | 13,84 | 10,51 |
| lesní plochy | 16,35 | 45,18 | 28,82 |
| orná půda | 49,75 | 9,91 | -39,84 |
| trvalé travní porosty | 27,60 | 21,30 | -6,30 |
| trvalé kultury | 0,66 | 4,21 | 3,55 |
| opuštěná půda, nálet | 0,00 | 0,14 | 0,14 |
V území Vírské přehrady zanikl – byl zatopený – úsek krajiny hlubokého říčního údolí řeky Svratky, část území obce Korouhvice a obec Chudobín. Vše zatopily vody přehradní nádrže Vír, která byla vybudovaná v letech 1947 – 1957 v místech nejhlubšího údolního zářezu na celé Českomoravské vrchovině. V době vzniku stabilního katastru byla krajina Víru významně zemědělsky využívána, vysoký zde byl podíl orné půdy (téměř polovina plochy území) a hodně vysoký také podíl trvalých travních porostů (téměř třetina plochy území). Podíl lesních ploch byl nízký (ve srovnání s průměrem Česka). Řeka Svratka, která v roce 1826 zastupovala vodní plochy, měla přirozený neregulovaný tok, který protékal zdejším členitým reliéfem. V důsledku výstavby vodní nádrže vzrostl podíl vodních ploch o více než 10 procentních bodů a v současnosti vodní plochy pokrývají téměř 14 % rozlohy území.
Velkou změnou je také zvýšení rozlohy lesních ploch, které na rozdíl od doby vzniku stabilního katastru jsou nyní nejrozšířenější kategorií. A to i přesto, že vodní nádrž zatopila i část lesů, které zde byly v roce 1826. Lesy a částečně vodní nádrž se rozšířily na úkor orné půdy, jejíž rozloha extrémně poklesla, a také na úkor trvalých travních porostů. Krajina získala zcela jiné funkce a ráz. Kromě vodohospodářského využití došlo k extenzifikaci – zřetelnému útlumu intenzívních forem zemědělství. Malebná příroda říčního údolí láká k turistice, avšak Vírská přehrada není využívána k rekreačním účelům, nýbrž k účelům vodárenským.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
