Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Vírská přehrada

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Sledovanou proměnu krajiny, resp. její zánik v důsledku výstavby přehrady v zájmovém území Vír v údolí Svratky nereprezentuje zcela přímo žádná z dohledaných muzejních expozic. Nejblíže k tomuto tématu má však vystavený tzv. Vírský mlýnek, který představuje jedinečný exponát lidové tvořivosti. Jedná se o mlýnek opatřený vyřezávanými figurkami, které se při vodním pohonu pohybují a znázorňují výkon různých řemeslných povolání (tančí, řežou, přitloukají hřebík apod.). Originál tohoto mlýnku se nachází v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě, avšak v blízkosti říčky Bystřice v obci Vír je vystaven zhotovený duplikát.

Další z tradičních řemesel, která lze lokalizovat právě v okolí Vírské přehrady, je modrotisk. Součástí výroby v obci Olešnice je malé muzeum přibližující tuto technologii potiskování lněného a bavlněného plátna. Drobným lidovým řemeslům se věnuje také Minimuzeum v Bystrém, v němž návštěvníci najdou netypickou expozici ševcovského řemesla.

Proměny krajiny zájmového území určitým způsobem reprezentuje Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem. Jedna ze stálých expozic se věnuje vývoji osídlení v údolí řeky Svratky a mimo jiné i několika sídlům, která v důsledku výstavby přehrady zanikla. Atraktivní expozice pak přinášejí také dvě muzea historických vozů a motocyklů.

Archivní materiály k této oblasti jsou dostupné například ve Státním okresním archivu ve Žďáru nad Sázavou.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)