Současný krajinný ráz příměstské krajiny Prahy

Charakteristika krajinného rázu | Krajina na jihovýchodním okraji Prahy

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

V krajinném rázu příměstské krajiny se dominantně uplatňuje činnost člověka, která sekundární krajinnou strukturou překrývá přírodní charakteristiky krajinného rázu (primární krajinnou strukturu). V rovinatém plochém reliéfu Pražské plošiny, jádrové území Nupaky, Modletice a Čestlice, se v krajinném rázu rozhodující mírou uplatňuje způsob využití ploch a zejména stavební činnost – artefakty vytvořené člověkem v podobě obytných i komerčních budov, dopravní komunikační sítě, zde navíc páteřní česká dálnice D1 a Pražský okruh. Mimo stavební zóny komerční i rezidenční suburbanizace převládá ve využití krajiny orná půda ve velkých, fádních půdních blocích. Orná půda ale trvale ustupuje nové urbánní a suburbánní zástavbě. Vznikají zde nové sídelní celky rezidenční zástavby i komerční objekty obslužné a logistické infrastruktury s rozlehlými parkovišti, posledně jmenované zejména v pásu podél dálnice D1.

Krajina je fragmentovaná také mnoha dalšími novými dopravními stavbami. Charakteristická je tedy vysoká a stále se zvyšující fragmentace krajiny a ostrá rozhraní mezi zastavěnými a zemědělsky dosud využívanými plochami. Lesní porosty mají nepatrné rozšíření, malé plochy převážně listnatých lesíků a křovinatých porostů se vyskytují jen fragmentárně na údolních svazích podél Pitkovického potoka. Nová sídelní zeleň vysazovaná v nových sídelních celcích je dosud nedostatečná. Významnou oázu zeleně představuje Průhonický park situovaný na ploše 250 ha v členitém údolí Botiče, který byl vyhlášen národní kulturní památkou a od roku 2012 je zaspán na Seznamu světového dědictví UNESCO.