Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Jistebnice |
1 |
A/B |
Farmatec |
bývalý zemědělský areál |
výroba zemědělské techniky |
Jistebnice |
2 |
C/C |
nevyužito |
bývalý hospodářský dvůr Ovčín |
agrobrownfield |
Cunkov |
3, 4, 5, 6 |
A/A |
chov bizonů a plemenných býků Pavel Kozák |
zemědělský areál |
|
Orlov |
7, 8, 9 |
B/A |
zemědělský areál |
zemědělský areál |
sklady a dílny |
Orlov |
10, 13 |
A/B |
sídlo strojírenské firmy GS Technik |
zemědělský areál |
správní budova zemědělského areálu |
Smrkov |
11, 12 |
B/C |
nevyužito |
bývalý zemědělský areál |
|
Ostrý |
14, 15, 16 |
B/A |
zemědělské objekty farma Pavel Kozák |
zemědělský areál |
sklady a kravín |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Vzhledem k vyšší nadmořské výšce (500–700 m n. m.), svažitosti a kamenitým a málo úrodným půdám (hodnoty kolem 3,60 Kč/m2, což jsou průměrné hodnoty v rámci Česka) a také vyššímu podílu lesních ploch dominují trvalé travní porosty. Celková intenzita změn struktury ploch vyjádřená indexem změn (hodnoty se pohybují od 0 do 100) se mezi rokem 1845 a 2010 pohybovala na úrovni 30–40. To v převážně venkovské krajině představuje poměrně vysokou hodnotu krajinných změn v tomto modelovém území.
Poslední období po roce 1990 charakterizuje opouštění orné půdy, silné zatravňování, ale intenzita je menší než v období 1948–1990. Pouze do období první světové války rozloha trvalých travních porostů ubývala, obyvatelé rozorávali louky a pastviny ve snaze zajistit si obživu tvrdou prací převážně samozásobitelského zemědělství. V letech 1845–1920 se rozloha orné půdy mírně zvětšovala ve snaze zajistit dostatek potravin pro poměrně velké rodiny.
Od 20. let 20. století se výměra trvalých travních porostů začala zvětšovat. Tento trend trvá v podstatě dodnes, podobně jako dlouhodobý úbytek rozlohy orné půdy na většině modelového území. Po roce 1990 došlo i zde k úbytkům výměry orné půdy, z nichž jen část zachytila evidence Katastrálního úřadu. Šlo o půdu ponechanou ladem déle než 4 roky. Tento stav se změnil vstupem Česka do EU, kdy se většina půdy dočasně ponechané ladem začala znovu obhospodařovat.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Zemědělské využití krajiny
Přírodní podmínky pro zemědělství
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Kvalita přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření je v modelovém území Jistebnicka průměrná až mírně podprůměrná. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce (500–700 m n. m.) tohoto modelového území, vyšší svažitosti a převažujícím kamenitým a málo úrodným půdám se průměrná úřední cena zemědělské půdy pohybuje kolem 3,60 Kč/m2, což jsou v rámci Česka průměrné, resp. Mírně podprůměrné hodnoty.
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.