Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Miroslav Hrubeš, Lukáš Brůha
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha [%] stabilní katastr |
rozloha [%] současný katastr |
změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,37 | 7,01 | 6,64 |
| vodní plochy | 1,25 | 0,80 | -0,45 |
| lesní plochy | 4,43 | 8,30 | 3,87 |
| orná půda | 72,81 | 49,52 | -23,29 |
| nová divočina | 0,00 | 1,80 | 1,80 |
| trvalé kultury | 4,11 | 11,18 | 7,07 |
| ostatní plochy | 2,54 | 16,58 | 14,03 |
| trvalé travní porosty | 14,49 | 4,81 | -9,68 |
Krajina v modelovém území Brna se v době stabilního katastru zaznamenala ve sledovaném období zásadní změny. V období stabilního katastru se vyznačovala velmi vysokým podílem orné půdy. V modelovém území pokrývala téměř 73 %. V současnosti orná půda pokrývá pouze necelých 50 % území. I přes tento výrazný pokles se stále jedná o nejvíce zastoupenou kategorii v území. Protože se území nachází v metropolitní oblasti druhého největšího města Česka, došlo k velkému nárůstu zastavěných a ostatních ploch. Tyto nárůsty byly nepochybně způsobeny suburbanizací. Zastavěné plochy vzrostly z 0,37 % na 7,01 % a ostatní plochy vzrostly z 2,54 % na 16,58 %. Nárůst zaznamenaly také trvalé kultury, a to konkrétně o 7 procentních bodů. Nové plochy této kategorie vznikaly především jako zahrady k nově přistavěným sídlům. Kategorie trvalých travních porostů klesla ve sledovaném období o téměř 10 procentních bodů. Částečně bylo toto způsobeno zalesněním, jelikož lesní plochy vzrostly téměř o 4 procentní body. Nejmenší změnu vykazuje kategorie vodních ploch. Jejich úbytek je dán úpravou toku řeky Svratky. V některých místech byla identifikována nová divočina (plochy postupně samovolně zarůstající vegetací), která nyní zabírá 1,8 % rozlohy území.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
