Příměstská krajina Brna

Urbanizovaná krajina jižního okraje Brna

Charakteristika krajinného rázu | Urbanizovaná krajina jižního okraje Brna

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Území na jižním okraji Brna, především v katastrálních územích Moravany, Dolní Heršpice, Modřice a Chrlice, je typickým až učebnicovým příkladem krajiny, jejíž krajinný ráz se velmi rychle a zcela zásadně změnil vlivem procesů urbanizace a suburbanizace. Úrodná zemědělská krajina s matricí orné půdy, formovaná po staletí zemědělskou činností, která dlouho sloužila samozásobení a poté využívala pro odbyt svých zemědělských produktů blízkost rostoucího Brna, zásadně změnila svůj krajinný ráz po roce 1990. Příměstské obce Moravany, Modřice, Dolní Heršpice, Chrlice se sice rozrůstaly a významně zvyšovaly počet obyvatel již v průběhu celého 20. století, k hlavním pronikavým změnám v krajinném rázu však došlo až po roce 1990 vlivem masivních procesů rezidenční i komerční suburbanizace, které změnily zcela strukturu krajiny i její funkce na rozsáhlých plochách.

V logisticky výhodné poloze, jižně od křížení dálnic D1 a D2 a podél další výpadové komunikace ve směru na Vídeň se soustředila největší komerční zástavba moravské metropole. Z původní produkční zemědělské a dále obytné funkce příměstské krajiny se snížil význam funkce zemědělské, posílil význam funkce rezidenční a jako zcela nová funkce vyniká význam funkce obslužné. Doplňující význam má potom příměstská funkce rekreační, soustředěná do úzkého koridoru podél regulované řeky Svratky.