Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Travinné biotopy mají v oblasti mizivé zastoupení (mapa 1, tab. 1), protože vhodné polohy zabírá město Zlín. Jinak je situace podobná jako v jiné oblasti ve flyšovém pásmu - v Bílých Karpatech. Většina současných luk vznikla na bývalých polích (graf 1) a kromě obligátních mezofilních ovsíkových luk (T1.1) na nich roste i většina širokolistých suchých trávníků (T3.4, tab. 1). Vlhkomilné louky (T1.5) jsou jako jinde převážně kontinuální.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
0.3% |
15.1% |
82.3% |
0.9% |
1.4% |
49278.6 |
|
T1.5 |
0.0% |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
816.7 |
|
T3.4 |
0.0% |
16.3% |
79.3% |
0.0% |
4.4% |
6689.8 |
|
podíl na celkové rozloze |
0.2% |
16.5% |
80.7% |
0.8% |
1.7% |
56785.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesní biotopy jsou v oblasti poměrně rozsáhlé a většinou kontinuální (mapa 2, graf 2). Téměř výhradně na kontinuální lesy jsou vázány bučiny (s vyjímkou kyselých bučin, které však mají zanedbatelnou rozlohu, tab. 2). Naopak dubohabřiny jsou téměř z poloviny sekundární, jak je to obvyklé i jinde v karpatské oblasti. Nepřekvapivě většinou sekundární jsou také potoční luhy (L2.2, tab. 2).
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
|
L2.2 |
16.2% |
64.2% |
14.6% |
0.5% |
0.0% |
4.5% |
23369 |
|
L3.3 |
54.7% |
33.1% |
11.3% |
0.0% |
0.1% |
0.8% |
1439500.3 |
|
L5.1 |
92.7% |
4.5% |
2.0% |
0.0% |
0.0% |
0.7% |
2213446.2 |
|
L5.4 |
0.0% |
0.0% |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
63.3 |
|
podíl na celkové rozloze |
77.3% |
16.1% |
5.8% |
0.0% |
0.0% |
0.8% |
3676378.8 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Stránky se připravují.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu - převzato
Charakteristika krajinného rázu | Vírská přehrada na Svratce
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
|
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
|
Členitý reliéf typu vrchoviny až ploché hornatiny s dominantním zaříznutým údolím řeky Svratky |
zásadní, určující |
|
Vodní plocha vodárenské nádrže dlouhá téměř 10 km |
zásadní, určující |
|
Příkré zalesněné stráně nad přehradou se smrkovými a smíšenými lesy a skalními výchozy |
zásadní, určující |
|
Mohutná betonová přehradní hráz |
lokálně zásadní a určující, celkově významná |
|
Masivní zalesněné kopce Horního lesa, Karasínský kopec, Dubovice, Povrchnice a další s převýšením 200 – 300 m nad údolím Svratky |
zásadní, určující |
|
Mozaika lesů, zemědělské půdy, malých vesnic v polohách nad přehradní nádrží |
zásadní, určující |
|
Množství liniových i jiných struktur rozptýlené zeleně |
významná |
|
Vypreparované skalní výchozy nad řekou i nad přehradní nádrží, mnohé opatřené vyhlídkami |
významná |
|
Rozsáhlé bučiny v masívu Karasínského kopce |
významná |
|
Vesnice Vír protáhlá podél řeky v údolí Svratky |
významná |
|
Hluboce zaříznutá údolí přítoků řeky Svratky, především Bystřičky a Rovečínského potoka |
významná |
|
Rekreační objekty individuální rekreace (chaty) na stráních nad Vírem |
doplňující |
|
Skalní ferraty, skalní vyhlídky a ledová stěna ve Víru |
doplňující |
|
Zříceniny hradů Pyšolec, Zubštejn, Auersperk, Dalečín |
doplňující |
|
Kamenice – kamenné snosy, linie a hromady kamení vysbíraného z polí a zarostlé křovinami |
doplňující |
|
Chudobínská borovice – Evropský strom roku 2020 |
významný |
|
Hustá síť značených turistických cest, cyklotras a vodohospodářská naučná stezka podél přehrady |
doplňující |
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Proměny krajiny a její ochrana
-
Modelová území
-
Zlín
- Proměny krajiny a její ochrana