Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Klára Švejdová, Lukáš Brůha
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1829) a v současnosti (2021)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1829 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha [%] stabilní katastr |
rozloha [%] současný katastr |
změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,45 | 9,61 | 9,16 |
| vodní plochy | 0,93 | 0,42 | -0,51 |
| lesní plochy | 33,07 | 43,83 | 10,76 |
| orná půda | 46,72 | 2,34 | -44,38 |
| trvalé travní porosty | 15,38 | 3,95 | -11,43 |
| trvalé kultury | 1,25 | 15,21 | 13,96 |
| ostatní plochy | 2,20 | 24,65 | 22,45 |
Zásadní očekávanou změnou v případě městského modelového území Zlína byl nárůst rozlohy zastavěných ploch (o více než 9 procentních bodů) a zejména pak ostatních ploch – o více než 22 procentních bodů. Zároveň se zcela proměnila struktura krajiny. Zastavěné a ostatní plochy nahradily především ornou půdu a fragmentovaly krajinu ve spojení se změnou jejího funkčního využití ze zemědělské na městskou krajinu.
Zcela nový ráz krajině dodávají také trvalé kultury (s nárůstem o téměř 14 procentních bodů) ve formě zahrad v okolí rodinných domů, jejichž čtvrti lemují centrální komerční a průmyslovou zónu města. Zbytek orné půdy se udržel pouze v západním cípu sledovaného území (na cca 2 % území) a orná půda se stala kategorií s největším úbytkem (více než 44 procentních bodů). V jižní části území se pak udržely a dokonce i rozšířily lesní plochy, které se ve větším množství objevily i v dalších částech území. Pokrývají tak celkově značnou část území a jejich nárůst (o více než 10 procentních bodů) byl ve sledovaném období významný.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
