Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Místo |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Čeperka |
Čeperka u Gigantu |
1, 2, 3 |
B/A–B |
drůbežárna Mach |
bývalý areál velkodrůbežárny Gigantu Čeperka |
částečně využito ke skladování a velkoobchodu |
Čeperka |
Čeperka sever |
4, 5, 6 |
A–B/A |
drůbežárna Čeperka Agro produkce |
drůbežárna a zemědělský areál |
|
Čeperka |
Čeperka u dálnice |
7, 8 |
B/A |
agrodružstvo Klas Křičeň |
bývalé JZD Křičeň |
dílny, seník a sklad |
Čeperka |
Čeperka – východ |
9, 10, 11 |
A/B |
zahradní centrum |
bývalý zemědělský areál JZD Křičeň |
kravín |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Dlouhodobý vývoj rozsahu orné půdy mezi roky 1845 a 1948 vykazoval nárůst v rozsahu 15–30 %, přičemž většina připadla na meliorace labských břehů, která vedla k odstranění slepých ramen, tůní a mokřadů na nejnižší říční nivě. Po roce 1948 se rozsah orné půdy měnil v jednotlivých sídlech v rozsahu 3 % kolem stovky. Tento vývoj podnítil opačné změny v rozsahu trvalých travních porostů: dlouhodobý vývoj charakterizoval úbytek trvalých travních porostů na úroveň 70–80 %, především z důvodů zániku pastvin, neboť chovaný dobytek byl převeden převážně do stájí. V období před rokem 1989 pokračoval úbytek výměry trvalých travních porostů, i když v menším rozsahu (5–10 %).
Po roce 1990, kdy proběhly restituce a privatizace na venkově byl tento trend téměř stejný. Vzhledem k exponovanosti modelového území dlouhodobě vzrostl rozsah zastavěných ploch nejméně dvojnásobně, při přihlédnutí ke změnám rozsahu ostatních ploch je celkový nárůst (zastavěných a ostatních) více než trojnásobný. Nevelký rozsah lužních lesů na březích Labe se zmenšil dlouhodobě asi o 5–10 %.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Zemědělské využití krajiny
Přírodní podmínky pro zemědělství
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Modelové území Pardubicko leží z větší části v úrodné oblasti Polabské nížiny, která má velmi vhodné přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření. Tomu odpovídají i v rámci Česka vysoké hodnoty úřední ceny zemědělské půdy (8–10 Kč/m2). Zejména v jižní a severozápadní části modelového území dosahuje bonita zemědělské půdy i více než 75 bodů (ze stobodové stupnice). To představuje významný přírodní zdroj vyžadující ochranu, což je vzhledem k exponované poloze mezi dvěma silnými krajskými centry poměrně obtížné.
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.