Kuks

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Rozloha mapovaných travinných biotopů je v území téměř zanedbatelná (mapa 1), přesto se jedná o vegetaci poměrně rozmanitou (tab. 1). Stejně jako v jiných územích je velká část mezofilních ovsíkových luk (T1.1) sekundární. Podobně je tomu v tomto případě i s širokolistými suchými trávníky (T3.4), platí ovšem, že sekundární porosty jsou obvykle nižší kvality (tab. 1, graf 1).

Změny vegetace

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda

 zahrady 

 ostatní 

 celková rozloha [m2

 T1.1

3.35%

34.85%

48.76%

0.00%

11.35%

1.69%

51411.5

 T1.4

0.00%

91.35%

7.56%

0.79%

0.29%

0.02%

37185.5

 T1.5

0.00%

98.11%

0.00%

1.89%

0.00%

0.00%

464.7

 T3.4

0.00%

0.00%

47.70%

0.00%

52.30%

0.00%

2248.3

 podíl na celkové rozloze 

1.88%

57.32%

31.70%

0.33%

7.80%

0.96%

91310

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci travinných biotopů.

 

Výsledky: Lesy

Lesní biotopy nejsou ve zkoumaném území také příliš hojné (mapa 2). Převládají údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2), které jsou, podobně jako v jiných územích převážně sukcesní vegetací vzniklou na bývalých lukách či polích (tab. 2). Nehojné dubohabrové lesy (L3.1) jsou výhradně sekundárního charakteru (tab. 2), naopak bučiny (L5.1 a L5.4) a suťové lesy (L4) jsou téměř bezvýhradně kontinuální (tab. 2).

Změny vegetace

 Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2)  na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda

 zahrady 

 ostatní 

 celková rozloha [m2

 L2.2

20.49%

55.75%

20.46%

1.49%

0.00%

1.81%

438390.1

 L3.1

0.00%

57.02%

29.35%

0.00%

0.00%

13.64%

13447.9

 L4

100.00%

0.00%

0.00%

0.00%

0.00%

0.00%

30326.6

 L5.1

99.98%

0.00%

0.00%

0.00%

0.00%

0.02%

172833.4

 L5.4

89.05%

10.95%

0.00%

0.00%

0.00%

0.00%

137016.9

 podíl na celkové rozloze 

52.39%

33.72%

11.82%

0.83%

0.00%

1.24%

792014.9

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

 

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.