Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území zaniklé venkovské krajiny ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice se nachází v geomorfologické podprovincii Šumavské (I), oblasti IIB Šumavská hornatina. Západní vyšší část patří do geomorfologického celku IIB-1 Šumavská hornatina, podcelku IIB-1E Želnavská hornatina. Snížená část území na jihozápadním okraji kolem přehradní nádrže Lipno patří geomorfologickému podcelku IIB-1F Vltavická brázda. Větší východní část zájmového území včetně jádrového území katastrů Jablonec u Českého Krumlova a Polná u Českého Krumlova patří do geomorfologického celku IIB-2 Šumavské podhůří, podcelku IIB-2E Českokrumlovská vrchovina, který se ještě člení na několik okrsků a podokrsků.

Geologické podloží tvoří převážně přeměněné krystalické horniny moldanubika (ortorula, migmatit, granulit). V okrajových částech se vyskytují vložky krystalického vápence a tělesa hadců. Nejvyšší části Želnavské hornatiny severně od Horní Plané a severovýchodně od Želnavy jsou tvořeny porfyrickými žulami moldanubického plutonu. Kvartérní sedimentární pokryv je málo mocný, převládají svahoviny, v údolních nivách potoků nivní sedimenty. Nivní polohy jsou často zrašeliněné. Nejrozsáhlejší a nejcennější údolní rašeliniště je Mrtvý luh v údolí Vltavy nad Lipenskou přehradní nádrží v jihozápadní okrajové části území.

Členitý reliéf vyššího území na severozápadě (Želnavská hornatina) typologicky odpovídá ploché hornatině s výškovými rozdíly 300-450 m. Na většině zájmového území včetně jeho jádrové části má reliéf charakter vrchoviny s výškovými rozdíly 150-300 m. Ve střední části se vyskytují i partie nižšího plochého reliéfu (Olšinská kotlina). V území převládají táhlé mírné svahy a široká údolí pramenných úseků vodních toků. Výjimkou jsou vyšší polohy Želnavské hornatiny, což je vyzdvižený vrásno-zlomový masív omezen příkrými svahy, s četnými skalními výchozy a tvary periglaciální modelace, zvětrávání a odnosu žuly (skalní hradby, pseudokary, suťové a balvanové proudy). Nadmořská výška celého širšího modelového území se pohybuje v rozpětí od 500 m u Lhenic a Křemže na východním okraji (mimo VVP) až přes 1200 m v nejvyšších partiích Želnavské hornatiny. Nejvyšší bodem je hora Lysá (1228 m), dále sousední Knížecí stolec (1226 m) a Špičák (1221 m). Pro většinu modelového území VVP Boletice včetně jádrového území katastrů Jablonec a Polná jsou však charakteristické nadmořské výšky mezi 700-1000 m.

Modelové území VVP Boletice leží v klimatické oblasti chladné, podle staršího členění Quitta v klimatické oblasti chladné CH7 s průměrnou roční teplotou jen 3 až 5°C a průměrným ročním úhrnem srážek 700-1000 mm. Jen nejnižší okrajové části mimo vlastní VVP Boletice, směrem k Lhenicím a Českému Krumlovu, leží v klimatické oblasti mírně teplé MT3 nebo MT5, kde jsou průměrné teploty vyšší a roční úhrn srážek pouze 600-700 mm. Teplota klesá s rostoucí nadmořskou výškou, zatímco množství srážek vlivem srážkového stínu výrazně klesá směrem do českého vnitrozemí. Zima bývá horská a dlouhá, sněhová pokrývka leží v průměru 90-120 dnů (v okrajových částech méně). Léto bývá nestálé a často deštivé.

Většina modelového území VVP Boletice leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 37 Šumavsko-Novohradské podhůří, podokresy Chvalšinské Předšumaví a Českokrumlovské Předšumaví. Menší horská část na severozápadě (Želnavská hornatina) leží ve fytogeografickém obvodu České oreofytikum, fytogeografický okres 88f Šumava – Želnavská hornatina. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří na většině území květnaté bučiny s kyčelnicí nebo acidofilní biková bučina, ve vyšších polohách smrková bučina. Na zamokřených stanovištích by rostla podmáčená rašelinná smrčina, smrková olšina, komplex horských a borových rašelinišť s borovicí blatkou (Mrtvý luh).

V současném využití krajiny převládají smrkové lesní porosty. Odlesněné plochy využívané v minulosti pro zemědělství včetně orné půdy) jsou dnes převážně zatravněné. V rozsáhlém území VVP se smrkové lesy střídají s náhradními travinobylinnými společenstvy. Na jihozápadním okraji území (mimo VVP) se nachází přehradní nádrž Lipno, která je s plochou cca 48 km2 vůbec největší vodní plochou Česka. Na březích Lipna vznikly četné rekreační areály. Ve VVP Boletice leží velký rybník Olšina (vodní plocha 138 ha), který svou nadmořskou výškou 731 m patří k našim nejvýše položeným rybníkům. Ještě výše, přes 800 m n.m. leží rybník Žlábek severně od Olšiny.

Západní polovina VVP Boletice zasahuje do chráněné krajinné oblasti Šumava. V území byl vyhlášen také větší počet maloplošných zvláště chráněných území přírody (přírodní rezervace a přírodní památky), které chrání zejména mokřadní a rašeliništní společenstva (rašeliniště Bobovec, Olšina, Mrtvý luh a další).