Broumovsko

Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

  • katalogové číslo,
  • název památky,
  • katastrální území, ve kterém se památka nachází,
  • kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
  • datum získání statutu památky a památkové ochrany,
  • datum ztráty památkové ochrany,
  • typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
  • anotace (stručný popis),
  • lokalizace (GPS souřadnice),
  • zdroj dat.

Broumovsko

Výsledky

V zájmovém území Broumovska jsou sledovány přeměny krajiny intenzivního zemědělství. Veškeré chráněné objekty v území mají status kulturní památky, který zpravidla získaly v rozmezí let 1950–1969, v menší míře pak v období mezi lety 1990–2009. Převážná část objektů má status kulturní památky dodnes, existuje však zhruba 10 objektů, kterým byl z nejrůznějších důvodů odebrán (nejčastěji se jedná o špatný stavebně-technický stav či úplný zánik objektů).

Mezi památkově chráněnými objekty jsou nejvíce zastoupeny venkovské usedlosti či venkovské domy, které je možné považovat za reprezentanty zaniklé zemědělské krajiny. Ojediněle pak sýpky. Dále se zde nachází několik památek industriálního charakteru, které však mají úzké vazby na zemědělskou výrobu (např. vodní mlýny).

Část objektů již neslouží ke svému původnímu účelu, některé domy či usedlosti byly přestavěny, přičemž často docházelo ke ztrátě či znehodnocení původní architektury. V oblasti se vyskytují stavby vystavěné ve stylu tzv. klasicistní broumovské architektury. Tento styl vznikl ve druhé polovině 19. století a je charakteristický pro Broumovsko, které bylo osídleno Němci. Typické pro stavby (statky, domy) jsou monumentální, bohatě zdobené štíty, orientované do silnice. V těchto štítech se též nacházejí pamětní desky připomínající založení statku či reliéfy svatých. Ve štítech často jsou niky se sochami, reliéfy iónských a toskánských sloupů apod. Po stranách vstupních portálů mohou být umístěna vytesaná pískovcová sedátka, omítky mají tradičně žlutou a bílou barvu.

Použitá literatura a zdroje

  • KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
  • Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
  • Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
  • SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
  • Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).

Broumovsko

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Broumovsko

Broumovsko

Zdroj dat: Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz); oficiální webové stránky obcí.

 

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Broumovsko

Broumovsko

Zdroj dat: Obsahová analýza obecních znaků (2021).

Výsledky

Broumovsko je zájmovým územím, u kterého je v rámci projektu Zaniklé krajiny cílem sledovat proměny krajiny v minulosti intenzivně využívané pro zemědělskou výrobu. Obecní znaky v tomto území ale zemědělskou tradici příliš nereflektují (v kartodiagramu na obr. 2 jsou symboly zemědělství zobrazeny žlutě). Znaky obcí Božanov a Jetřichov vypovídají o tom, že šlo o takzvané lánové vsi (ve znaku Božanova pouze zelenou tinkturou/barvou, která je tedy i obecným symbolem zemědělského rázu lokality, v případě Jetřichova jsou lány znázorněny rozdělením znaku na tři pole). K zemědělství odkazuje také zelená tinktura ve znaku Bezděkova nad Metují, figury cepů ve znaku Hejtmánkovic a srpy ve znaku Vysoké Srbské.

Jednoznačně nejvýraznějším symbolem zájmového území Broumovsko (alespoň podle frekvence zobrazení ve znacích obcí v regionu) jsou odkazy na vodní toky, v menší míře i plochy, jako jsou rybníky apod. V kartodiagramu „modrá“ kategorie obsahuje nejčastěji symboly, které ve znacích obcí reprezentují nejvýznamnější a největší řeku, která tudy protéká – Metuji. Řeku Metuji symbolizuje modrý štít ve znaku České Metuje, Hronova, Teplic nad Metují, Velkých Petrovic a Velkého Poříčí, a modré břevno ve znaku Žďáru nad Metují. Modrá tinktura ve znaku Bezděkova nad Metují také odkazuje k Metuji, a kromě toho také k místním rybníkům a slavným studnám zvaným Haltýře nebo Džbery. V případě znaků obcí Hynčice a Otovice modrý štít odkazuje k jiné řece – Stěnavě. V několika dalších znacích (obcí Božanov, Bukovice a Machov) modrá barva znázorňuje místní potoky. Potoky jsou symbolizovány také vlnitým břevnem (znak obce Křinice a Vernéřovice) nebo kůlem (Jetřichov). Modrá tinktura ve znaku obce Hejtmánkovice odkazuje k místnímu rybníku.

Několik znaků obcí na Broumovsku poukazuje na polohu obce („oranžová“ kategorie), mnohem více je však v obecní symbolice zastoupena pestrost místní krajiny v podobě odkazů na specifické krajinné a přírodní prvky („fialová“ kategorie). Zelené návrší ve znaku Bezděkova nad Metují odkazuje na umístění obce na kopci ve vyšší poloze. Plameny ve znaku Žďáru nad Metují připomínají způsob založení osady – vyžďáření. Stolová hora ve stejném znaku zobrazuje horu Ostaš. Ve znaku Teplic nad Metují je figurami skal znázorněno Adršpašsko-teplické skalní město. Ve znaku obce Heřmánkovice figura javoru poukazuje na blízkost pohoří Javory a bílý klín znázorňuje Broumovské stěny. Ve znaku Suchého Dolu lípa znázorňuje památný strom (Barešovu lípu) stojící v obci, žlutá tinktura symbolizuje přírodní památku Šafránová stráň a černá pak Čertovu skálu. Památnou lípu (Vavřenovu) zobrazuje (lipovými listy) i znak Velkých Petrovic. Ve znacích obcí na Broumovsku se objevují i odkazy k místní typické zvěři – muflon ve znaku Meziměstí (kde navíc zelená tinktura reprezentuje lesnatou krajinu lokality), jelen ve znaku Žďárků (také společně se zelenou barvou jako symbol lesů). Medvěd a strom, které zobrazuje znak Stárkova, vycházejí jednak z místní pověsti, ale dokládají také tradici dřevorubectví a lesnatost krajiny. Lesnatost krajiny je symbolizovaná v kartodiagramu zeleně, dřevorubectví spadá do kategorie tradičních hospodářských činností (v mapě červenou barvou). Dalšími hospodářskými symboly jsou stříbrné trojvrší ve znaku Božanova, které odkazuje k těžbě pískovce; květy lnu ve znaku Hynčic značí, že zde byla v minulosti prádelna lnu; nebo hornická kladívka ve znaku Žďárku symbolizující historickou těžbu uhlí.

Specifický je symbol amfiteátru ve znaku Hronova, který odkazuje k místnímu divadelnímu festivalu Jiráskův Hronov. A v případě Broumovska se objevuje také mnoho symbolů, které odkazují k příslušnosti místních obcí k Broumovskému klášteru – například figura opatské berly ve znacích obcí Hynčice, Machov a Otovice, a ostrve a růže (vycházející přímo ze znaku Broumovského kláštera) v mnoha dalších znacích obcí v zájmovém území.

K 1. 10. 2021 má v zájmovém území Broumovsko obecní znak 100 % obcí (26 z 26 obcí).

Použitá literatura a zdroje

  • BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
  • DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
  • KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
  • PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
  • ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
  • ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
  • Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2021).

Broumovsko

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

Broumovsko

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Broumovsko

Broumovsko

 

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název expozice

Webové stránky muzea / expozice

Broumov

Muzeum Broumovska

https://www.broumov-mesto.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=1276&id_u=1011&n=muzeum%2Dbroumovska&p1=1004

Hronov

1. Rodný domek Aloise Jiráska

https://muzeumnachod.cz/index.php/2015/10/17/rodny-domek-aloise-jiraska/

 

2. Jiráskovo muzeum

https://muzeumnachod.cz/index.php/2015/10/17/muzeum-aloise-jiraska/

Police nad Metují

3. Muzeum stavebnice Merkur

http://www.merkurpolice.cz/

 

4. Muzeum papírových modelů

http://mpmpm.cz/

 

5. Muzeum města Police nad Metují

https://muzeumnachod.cz/index.php/2015/10/10/muzeum-mesta-police-nad-metuji/

 

6. Stará škola Dřevěnka

https://muzeumnachod.cz/index.php/2015/10/10/stara-roubena-skola-z-roku-1785/

Stárkov

Mlýn Dřevíček

http://mlyndrevicek.cz/

 

Výsledky

Zájmové území Broumovsko reprezentuje hned několik paměťových institucí zaměřených na minulost tohoto území. Nejblíže sledované proměně krajiny intenzivního zemědělství má Mlýn Dřevíček, technická památka, která přibližuje mlynářskou a pekařskou profesi. Jedná se o plně funkční vodní mlýn vybavený technikou z období tzv. První československé republiky. Historii regionu, lidovým řemeslům a také náboženské problematice, která díky působení benediktýnů krajinu Broumovska ovlivnila velmi významně, se věnují regionálně zaměřené expozice v Muzeu Broumovska v Broumově a v městském muzeu v Polici nad Metují. Expozice v Polici nad Metují se věnuje i speciálnímu tématu hračkářství – konkrétně papírovým modelům a místnímu produktu, stavebnici Merkur. Tématem, které spojuje muzea v Hronově, je naopak osobnost místního rodáka a spisovatele Aloise Jiráska.

Archivní materiály pro území Broumovska jsou dostupné například ve Státním okresním archivu v Náchodě.

Použitá literatura a zdroje