Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Místo |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Radvanice |
Radvanice – východ |
1, 2 |
A |
sklad zemědělské techniky |
bývalý areál dolů |
specifická transformace z průmyslového objektu (sklady dolů) na zemědělské |
Slavětín |
Slavětín – louky nad obcí pod Žaltmanem |
3, 4 |
využití pro pastvu a vedení teplovodního potrubí z elektrárny v Poříčí do Radvanic |
zemědělské pozemky |
využití pozemků pro přepravu tepla v teplovodu |
|
Slavětín |
Slavětín u kostela |
5, 6 |
A/A |
zemědělský areál NA HRANICI s. r. o. |
zemědělský areál |
zrekonstruovaný kravín |
Radvanice |
Radvanice centrum obce |
7, 8, 9 |
B/A |
zemědělský areál RADVAN s. r. o. |
zemědělský areál, státní statek |
dílny, stáje |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Trutnovsko je charakteristické převážně lesními a travnatými plochami. Nicméně na počátku sledovaného období v polovině 19. století byl charakter zdejší krajiny zčásti odlišný od toho současného. Lesní plochy v krajině existovaly, avšak travní porosty nebyly tak rozšířené, protože se zde nacházela zejména orná půda, která poskytovala zdejším obyvatelům dostatek potravin v rámci samozásobitelského zemědělství. Transformace orné půdy na trvalé travní porosty byla zapříčiněna především po druhé světové válce odlivem obyvatelstva (vysídlením českých Němců) a následným nedostatečným dosídlením této příhraniční lokality v její severní části. Proto se v mnohých katastrech orná půda téměř vytratila ze zdejší krajiny a byla nahrazena trvalými travními porosty, v současnosti mnohdy sloužícími jako pastviny pro skot, či postupnou sukcesí na lesní plochy.
V jižní části území však orná půda zachována byla a v dnešní době slouží jako prostor pro pěstování obilovin a kukuřice. Na závěr je nutné zmínit, že zdejší krajina byla známá po celé roky jako krajina textilní výroby, kdy mnohé plochy orné půdy sloužily před desítkami let pro pěstování lnu, který byl svážen do okolních center pro účely textilního průmyslu (viz například společnost Texlen atd.).
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Zemědělské využití krajiny
Přírodní podmínky pro zemědělství
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Modelové území Trutnovska je z hlediska kvality podmínek pro zemědělskou výrobu, zejména pěstování plodin, rozděleno do dvou polovin. Jeho severovýchodní část, nacházející se v Jestřebích a Vraních horách, je z hlediska bodové produkční schopnosti podprůměrná, kdy jsou hodnoty bonity zemědělské půdy nižší než 45, čemuž odpovídá i nižší cena za m² zemědělské půdy v jádrové oblasti zkoumaného území, která dosahuje hodnot méně než 1,51 Kč/m². Naopak jižnější polohy v rámci zkoumané lokality na Trutnovsku jsou produkčně cennější, čemuž odpovídá i jejich zemědělské využití k pěstování kukuřice, obilí i brambor.
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.