Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Místo |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Červený Hrádek |
Červený Hrádek – jihozápad |
1, 2, 3 |
A–B/A |
Drůbež Červený Hrádek |
drůbežárna |
drůbežárna procházející postupnou rekonstrukcí |
Červený Hrádek |
Červený Hrádek – sever |
4, 5, 6 |
B/A–B |
Lesní školky Wotan |
Agrofert, zpracování dřeva a péče o les |
|
Červený Hrádek |
Červený Hrádek – jih |
7, 8, 9, 10, 11 |
B/A |
Sady a školky Jirkov s. r. o. |
areál sadařství státních statků |
sadařství a nově chov koní (došlo k omezení rozlohy po roce 1990) |
Červený Hrádek |
Červený Hrádek – u zámku |
12, 13 |
A–B/B |
ROCKNET Stavební firma |
sídlo stavební firmy |
|
Červený Hrádek |
Drmaly |
14, 15 |
A/A–B |
Worldinvest |
zemědělský objekt, sklady a dílna |
dnes sklady, dopravní firma a zemědělská výroba |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
V modelovém území silně kolísal index zornění, od 10 do 65 v nejstarším období. Dnes je podíl orné půdy na většině území do 3 %, ve všech sledovaných letech je nejvyšší podíl zornění vždy na nejzazším jihovýchodě širšího zázemí. Opačný prostorový vzorec pak vykazuje podíl lesních ploch, kdy v horských oblastech je lesnatost vyšší než 80 %. Trvalé travní porosty jsou ve struktuře půdního fondu zastoupeny spíše v horských oblastech, a to v rozmezí 4–25 %.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Zemědělské využití krajiny
Přírodní podmínky pro zemědělství
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Území se rozvíjelo odlišně v horské oblasti jak na svazích, tak na parovinách Krušných hor, kde zanikalo osídlení a tradiční hospodaření na rozdíl od území pánevního. Tomu napomáhala i velmi rozdílná úrodnost půd, kdy v pánevních oblastech její produkční schopnost byla ceněna na více než 6,20 Kč/m2. Značná část těchto kvalitních půd byla ovšem odstraněna či zdevastována povrchovou těžbou uhlí a deponiemi mezi Jirkovem a Mostem a mezi Chomutovem a Kadaní. Většina obcí ve svazích a pláních Krušných hor má kvalitu půd úředně ceněnou pod průměrem Česka (3,60 Kč/m2).
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.