Boletice Klet

Objekty pro zemědělskou výrobu

Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák

Cíle

Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).

Data

Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.

Metody

Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.

Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)

Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito

Výsledky

Lokalita

Místo

Číslo fotografie

Stav / způsob využití

Současnost

Minulost

Popis 

Červený Hrádek

Červený Hrádek – jihozápad

1, 2, 3

A–B/A

Drůbež Červený Hrádek

drůbežárna

drůbežárna procházející postupnou rekonstrukcí

Červený Hrádek

Červený Hrádek – sever

4, 5, 6

B/A–B

Lesní školky Wotan

 

Agrofert, zpracování dřeva a péče o les

Červený Hrádek

Červený Hrádek – jih

7, 8, 9, 10, 11

B/A

Sady a školky Jirkov s. r. o.

areál sadařství státních statků

sadařství a nově chov koní (došlo k omezení rozlohy po roce 1990)

Červený Hrádek

Červený Hrádek – u zámku

12, 13

A–B/B

ROCKNET Stavební firma

 

sídlo stavební firmy

Červený Hrádek

Drmaly

14, 15

A/A–B

Worldinvest

zemědělský objekt, sklady a dílna

dnes sklady, dopravní firma a zemědělská výroba

 

Foto 01
Foto 01
Foto 02
Foto 02
Foto 03
Foto 03
Foto 04
Foto 04
Foto 05
Foto 05
Foto 06
Foto 06
Foto 07
Foto 07
Foto 08
Foto 08
Foto 09
Foto 09
Foto 10
Foto 10
Foto 11
Foto 11
Foto 12
Foto 12
Foto 13
Foto 13
Foto 14
Foto 14
Foto 15
Foto 15

 

Boletice Klet

Zemědělský půdní fond

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

OP 1845 1948 zmenseno OP 1948 1990 zmenseno OP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1845–1948)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1948–1990)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1990–2000)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

 TTP 1845 1948 zmenseno  TTP 1948 1990 zmenseno  TTP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1845–1948

Index vývoje TTP, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1948–1990

Index vývoje TTP, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1990–2000

Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
   LP 1845 2000 zmenseno  
  Vývoj rozlohy lesních ploch
v Česku v období 1845–2000

Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
 

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

V modelovém území silně kolísal index zornění, od 10 do 65 v nejstarším období. Dnes je podíl orné půdy na většině území do 3 %, ve všech sledovaných letech je nejvyšší podíl zornění vždy na nejzazším jihovýchodě širšího zázemí. Opačný prostorový vzorec pak vykazuje podíl lesních ploch, kdy v horských oblastech je lesnatost vyšší než 80 %. Trvalé travní porosty jsou ve struktuře půdního fondu zastoupeny spíše v horských oblastech, a to v rozmezí 4–25 %.

ZPF Červený Hrádek ZPF Červený Hrádek ZPF Červený Hrádek

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

Boletice Klet

Přírodní podmínky pro zemědělství

Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.

Produkční schopnost Česko Cena ZP Česko
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)
Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Cíle

Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).

Data a metody

Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní). 

Produkční schopnost  Cena ZP 
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)

Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Výsledky

Území se rozvíjelo odlišně v horské oblasti jak na svazích, tak na parovinách Krušných hor, kde zanikalo osídlení a tradiční hospodaření na rozdíl od území pánevního. Tomu napomáhala i velmi rozdílná úrodnost půd, kdy v pánevních oblastech její produkční schopnost byla ceněna na více než 6,20 Kč/m2. Značná část těchto kvalitních půd byla ovšem odstraněna či zdevastována povrchovou těžbou uhlí a deponiemi mezi Jirkovem a Mostem a mezi Chomutovem a Kadaní. Většina obcí ve svazích a pláních Krušných hor má kvalitu půd úředně ceněnou pod průměrem Česka (3,60 Kč/m2).

Použitá literatura a zdroje

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.