Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika​

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Trutnovsko – zmizelá krajina samozásobitelského zemědělství

Modelové území Trutnovska se nachází na úpatí Jestřebích hor, na okraji Broumovského výběžku. Největší sídlem v území je okresní město Trutnov, které je se svými cca 30 000 obyvateli označováno jako brána Krkonoš. Polohu Trutnova, resp. celého modelového území lze označit v rámci Česka za periferní. Zkoumané území Trutnovska je charakterizováno četnými hřebeny jednotlivých horstev (Jestřebí hory, Vraní hory) pokrytými zejména lesními a travními porosty. Část území se nachází na okraji Broumovského výběžku, kde lze nalézt pravděpodobně nejznámější české skalní město Adršpašsko-teplických skal či další pískovcové výchozy jako např. Broumovské stěny či Jiráskovy skály, Kočičí skály nebo také stolovou horu Ostaš či Hejda. Území Trutnovska je také spjato s tradicí několika set letého dolování černého uhlí a dalších rud – černouhelné doly nacházející se v Žacléři, Malých Svatoňovicích či Radvanicích. Územím také prochází pásmo československého opevnění, které je společně s celou řadou nově vybudovaných rozhleden turisticky vyhledávaným cílem. Z průmyslu je nutné zmínit již ukončenou éru textilních podniků, které zde existovaly po celá staletí a umožňovaly tak práci zdejších obyvatel zejména v okresním městě Trutnově. V současnosti lze za zdejší větší průmyslové podniky považovat firmu Kasper CZ, Tyco Electronics či ABB, které zaměstnávají obyvatelstvo z celého okolí okresního města. Mnoho obyvatel však dojíždí i do nedalekých měst jako Dvůr Králové, Jaroměř či vzdálenějšího Hradce Králové. Ostatně celkový počet obyvatel modelového území se v současnosti pohybuje kolem cca 67 000.

Na východních svazích Jestřebích hor na severním okraji Svatoňovické uhelné pánve na Trutnovsku leží původně podhorská zemědělská krajina ovlivněná intenzivní těžbou uhlí i rud kovů (nedaleká Jívka) intenzivně využívána ve druhé polovině 20. století (těžba černého uhlí byla ukončena v roce 1994), dnes po ní zůstala řada průmyslových brownfieldů jen částečně využívaných k hospodářské činnosti. V současné době je krajina využívána zejména k extenzivnímu zemědělství (pastevecký chov skotu) a také k cestovním ruchem (síť cyklotras, rozhledny na Žaltmanu a Slavětínská rozhledna, menší lyžařský areál na severozápadním okraji Radvanic). Větší část ekonomicky aktivních dojíždí za prací především do Trutnova a na Náchodsko. Nachází se zde pouze 4 subjekty s více jak 10 zaměstnanci, 2 z nich se zabývají zemědělství, 1 strojírenskou výrobou a 1 autodopravu.

Trutnovsko si prošlo proměnou krajiny v období po druhé světové válce, především vlivem odlivu obyvatelstva a následným nedosídlením, což mělo za následek odklon od využívání orné půdy a její následnou transformaci na trvalé travní porosty a lesy. Část území je také charakterizováno četnými antropogenními útvary jako výsypky, haldy, deprese atd., které dokládají pestrou hornickou činnost ve zdejší krajině Žacléřska, Svatoňovicka a Radvanicka. Krajina Trutnovska je také vyhledávána pro svoji velmi vysokou turistickou atraktivitu – nedaleké Krkonoše, Adršpašsko-teplické skály či mnohá lokální lyžařská střediska a četné kilometry bílých stop pro zimní sporty.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.

Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.