Vegetační charakteristika

Jaroslav Vojta

Cíle

Zmapování a charakteristika aktuální vegetace na základě výsledků mapování Natura 2000.

Data a metody

Mapa aktuální vegetace Natura 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3) byla generalizována pomocí ad hoc vytvořené sítě o velikosti buňky 1 km². Výsledné mapy zobrazují presenci jednotlivých pro území charakteristických biotopů nebo jejich skupin v rámci čtverce. Mapy rozšíření biotopů jsou založeny na výskytech biotopů s reprezentativností A nebo B podle metodiky mapování biotopů (Guth, 2002) případně V nebo P podle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotopů (Lustyk a Guth, 2009). Dále byla vytvořena mapa diversity biotopů, tj. počet biotopů ve čtverci. Nejsou uvažovány podjednotky.

Výsledky 

Diverzita biotopů

Diversita biotopů je soustředěna do SZ poloviny, tedy do oblasti Broumovské vrchoviny v níž vyniká zejména údolí Metuje, Adršpašsko - Teplické skály a Jestřebí hory (mapa 1). Koncentrace biotopů kontinuálně ubývá směrem do více obhospodařovaného Krkonošského podhůří, ale dá se říci, že vegetace je poměrně pestrá všude s výjimkou velkých sídel (Trutnov).

Mapa 1: Diverzita biotopů

Rozšíření význačných biotopů

Geologicky pestré podloží Trutnovska podporuje rozmanité vegetační typy. V území převládají sedimentární horniny ovšem s rozličnými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Výrazně kontrastují chudé křemenné pískovce Adršpašsko - Teplických skal s ostatními druhohorními a prvohorními sedimenty oblasti, které jsou většinou živinami bohatší a dávají vznik hlubším půdám. Dobře je to vidět na příkladu rozšíření květnatých bučin (mapa 2) a borů (mapa 3). Na chudé podloží a podmáčená dna hlubokých inverzních roklí jsou také vázaná jinak převážně horská společenstva podmáčených a rašelinných smrčin (mapa 4). Bezlesí reprezentují například poháňkové pastviny, které jsou hojné zejména v pahorkatinách (mapa 5). Skalní biotopy jsou opět vázány především na pískovcová skalní města (mapa 6).

Mapa 2: Rozšíření květnatých bučin	Mapa 3: Rozšíření boreokontinentálních borů

Mapa 4: Rozšíření podmáčených smrčin	Mapa 5: Rozšíření poháňkových pastvin

Mapa 6: Rozšíření skalní vegetace

Použitá literatura a zdroje

• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky.- AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.