Kobylí

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

Orná půda Lesní porosty

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku v období 1845–2010
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy lesních ploch v Česku v období 1845–2010
Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Trvalé travní porosty
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1845–2010
Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Modelové území Kobylí a Vrbice se nachází na jihovýchodní Moravě nedaleko Břeclavi. Jde o nejúrodnější a pro intenzivní zemědělství nejvhodnější oblast Česka charakterizovanou mírně zvlněným reliéfem, teplým klimatem a úrodnými půdami. Cena zemědělské půdy se v jádru modelového území pohybuje od 4 do 8 Kč/m2 podobně je tomu i v širším zázemí. Tyto hodnoty jsou nad průměrnou kvalitou zemědělské půdy Česka. Tato kvalita vytváří předpoklady pro intenzivní rolnické využití krajiny a také spíše pro menší změny v jejím využití v posledních dvou stoletích. Tomu odpovídá index změny, jenž na většině území dosahoval mezi lety 1845 a 2010 hodnotu cca 15, z toho po roce 1990 cca 2. V polovině 19. století došlo k odvodnění a vysušení Kobylského jezera, což vedlo k nárůstu rozlohy orné půdy (na úkor vodních ploch) asi o čtvrtinu. P

o roce 1990 nedošlo v modelovém území k podstatnému úbytku orné půdy (jako tomu bylo na venkovském území většiny Česka), její rozsah byl v podstatě stabilizovaný a vzhledem k jejímu velkému podílu na ploše modelového území jde o důležitou skutečnost. V krajině jsou jen malé rozlohy trvalých travních porostů a jejich rozsah se dlouhodobě snižoval ve všech sledovaných periodách. Také rozsah lesních ploch je nevelký a z hlediska dlouhodobého vývoje jejich rozlohy v podstatě stabilizovaný. Také tato skutečnost dokumentuje jednoznačné funkce krajiny obytně zemědělské po celá dvě poslední století. Vysoké hustotě zalidnění odpovídá také nárůst rozlohy zastavěných ploch na přibližně 250 % proti stavu z roku 1845.

ZPF orná půda ZPF trvalé travní porosty ZPF lesní plochy

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.