Kobylí: Dynamika krajinné struktury

Kobylí

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Území na jižní Moravě okolo obce Kobylí se proměnilo z větší části, přesněji z 54,2 %. Plošně nejrozsáhlejší přeměna vedla k nárůstu trvalých kultur na úkor orné půdy. Trvalé kultury vznikly i v místech, kde předtím byly trvalé travní porosty. Šlo především o nové vinice. Dalším významným zásahem bylo vysušení Kobylského jezera, které s sebou přineslo zvětšení rozloh orné půdy a také trvalých travních porostů. K plošně méně rozsáhlým změnám docházelo mezi ornou půdou, lesními plochami, trvalými kulturami a trvalými travními porosty.

Jinde se orná půda měnila v ostatní plochy a také docházelo k opuštění orné půdy a trvalých travních porostů. Dominantní změnou jsou nové vinice (trvalé kultury) na svazích jihovýchodně od obce Kobylí vzniklé na místech původně s ornou půdou. Ta celkově ubyla, ale je stále nejvíce zastoupená v zájmovém území. Přírůstky vykázala zejména v údolí podél Trkmanky na území bývalého Kobylského jezera. Dalším trendem je rozvoj antropogenních struktur a sídel (ostatní plochy), zejména na úkor orné půdy a trvalých travních porostů.
Kobylí

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> trvalé kultury

5,72

35,21

19,08

 vodní plochy -> orná půda

3,25

20,02

10,85

 trvalý travní porost -> orná půda

1,70

10,45

5,66

 orná půda -> trvalý travní porost

0,83

5,12

2,77

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,61

3,77

2,05

 orná půda -> ostatní plochy

0,54

3,33

1,80

 orná půda -> opuštěná půda

0,40

2,49

1,35

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,35

2,18

1,18

 trvalý travní porost -> opuštěná půda 

0,28

1,71

0,93

 trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,28

1,71

0,93

 orná půda -> lesní plochy

0,25

1,54

0,84

 vodní plochy -> trvalý travní porost

0,24

1,49

0,81

 trvalé kultury -> orná půda

0,22

1,36

0,74

Literatura