Vegetační charakteristika

Jaroslav Vojta

Cíle

Zmapování a charakteristika aktuální vegetace na základě výsledků mapování Natura 2000.

Data a metody

Mapa aktuální vegetace Natura 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3) byla generalizována pomocí ad hoc vytvořené sítě o velikosti buňky 1 km². Výsledné mapy zobrazují presenci jednotlivých pro území charakteristických biotopů nebo jejich skupin v rámci čtverce. Mapy rozšíření biotopů jsou založeny na výskytech biotopů s reprezentativností A nebo B podle metodiky mapování biotopů (Guth, 2002) případně V nebo P podle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotopů (Lustyk a Guth, 2009). Dále byla vytvořena mapa diversity biotopů, tj. počet biotopů ve čtverci. Nejsou uvažovány podjednotky.

Výsledky 

Diverzita biotopů

Tato oblast Jižní Moravy je známa vysokou diverzitou rostlinných druhů panonského termofytika, ta je však vázána především na drobné lokality v jinak převážně zemědělské krajině. Diversita biotopů proto není nijak impozantní a větši hustotu biotopů najdeme v úvalech Moravy a Dyje v pahorkatině Žďánického lesa (mapa 1).

Mapa 1: Diverzita biotopů

Rozšíření význačných biotopů

Lesní vegetací spolu kontrastují pahorkatiny porostlé dubohabřinami a teplomilnými doubravami (mapa 2 a 3) s vegetací úvalů, pro kterou jsou typické měkké i tvrdé nížinné luhy (mapa 4). Z hlediska diversity rostlin i heterogenity typů vegetace se přitom jedná o velmi bohatou oblast na kontaktu tří velkých fytogegrafických oblastí (Panonské termofytikum, Karpatská oblast a Českomoravské mezofytikum). Proto i v rámci mapování Natura 2000 je zde odlišeno několik fytogeograficky definovaných typů dubohabřin a teplomilných doubrav (mapa 2 a 3). Významnou, i když vzácnou a mizející vegetací jsou slaniska (mapa 5) nebo vegetace obnažených den teplých oblastí. Charakteristickou luční vegetací niv jsou druhově bohaté kontinentální zaplavované louky (mapa 6), pro které je tato oblast těžištěm rozšíření v ČR. Na pahorkatiny jsou vázány úzkolisté teplomilné trávníky (mapa 7).

Mapa 2: Rozšíření dubohabřin	Mapa 3: Rozšíření teplomilných doubrav

Mapa 4: Rozšíření tvrdých luhů	Mapa 5: Rozšíření slanisk

Mapa 6: Rozšíření kontinentálních zaplavovaných luk	Mapa 7: Rozšíření úzkolistých suchých trávníků

Použitá literatura a zdroje

• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky.- AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.