Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Jižní Morava - Kobylí

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území jižní Morava patří mezi nejtypičtější a také největší vinařské oblasti Česka. Právě problematice vinařství, zemědělství a života na venkově se věnuje nejvíce expozic lokálních i regionálních paměťových institucí. V jádrovém území Kobylí se nachází jedno z nich – Muzeum obce Kobylí – které přináší drobnou expozici vinařství, historii obce a přibližuje i lidové zvyky této oblasti (kroje a typické obřady včetně audiovizuální ukázky žádosti o ruku).

Regionální dosah však mají i mnohá další – muzea v Terezíně, Mutěnicích, Žarošicích, Mikulčicích a také Valticích, které je součástí Národního zemědělského muzea a nachází se již za hranicí vymezeného zájmového území.

Z dalších témat najdeme v muzeích jižní Moravy drobná lidová řemesla, upozornit lze například na Městské muzeum a galerii v Hustopečích s expozicí věnovanou hustopečským trhům nebo expozici hračkářství v Muzeu hraček v Lednici. Zajímavé ukázky, pro oblast jižní Moravy poměrně netypické, přináší výstavy v kulturním informačním centru v Dubňanech. Jedna z výstav se věnuje krátkému období hornické činnosti v Dubňanech a druhá sklářské výrobě, které se koncem 19. století zasloužila o rozvoj města.

Velmi zajímavým exponátem je Větrný mlýn u Klobouk u Brna, který patří mezi poslední dochované větrné mlýny jižní Moravy. Představuje jedinečnou technickou památku z poloviny 18. století, která má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.

Archivní dokumentaci k oblasti jižní Moravy je možné vyhledat v Moravském zemském archivu v Brně, popř. jeho pobočce Státním okresním archivu v Břeclavi.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)