Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1845–1948) Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.	Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1948–1990) Index vývoje orné půdy, stav v roce 1948 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.	Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1990–2000) Index vývoje orné půdy, stav v roce 1990 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1845–1948 Index vývoje TTP, stav v roce 1845 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.	Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1948–1990 Index vývoje TTP, stav v roce 1948 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.	Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1990–2000 Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
	Vývoj rozlohy lesních ploch v Česku v období 1845–2000 Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %. Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Přeměna dominující zemědělské funkce území Prahy (dle dnešního vymezení) v roce 1845 (přes 80 % plochy především na východě území) ukazuje na poměrně značný pokles podílu orné půdy na většině území Prahy Nicméně se i v roce 2010 při administrativních hranicích Prahy vykazuje i přes 60 % území jako orná půda. Vlastní zkoumané území Karlín a Libeň se v současnosti ocitla prakticky uprostřed velkoměsta. Podíl orné půdy samozřejmě výrazně poklesl, a naopak podstatně více než pětinásobně narostla rozloha zastavěných a ostatních ploch. Podíl trvalých travních ploch vzhledem k hustotě zalidnění a tlakem na zainvestovanost území zmenšil na polovinu až třetinu původní rozlohy a na většině území se trvalé travní porosty vykazují do 3 % rozlohy. Přitom podíl lesních ploch přes mimořádnou exponovanost území se mírně zvětšoval a západní polovina Prahy vykazuje lesních ploch na více než 10 % plochy, což je ovlivněno odlišným reliéfem.

Podíl orné půdy na výměře zemědělského půdního fondu (v %)	Podíl trvalých travních porostů na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)	Podíl lesních ploch na celkové výměře katastru (v %)

Literatura

• BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
• BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
• Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.