Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1841 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1841 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha 1841 (%) | rozloha 2019 (%) | změna (%) |
| zastavěné plochy | 2,08 | 18,95 | 16,88 |
| ostatní plochy | 7,95 | 55,37 | 47,42 |
| vodní plochy | 8,45 | 2,44 | -6,01 |
| lesní plochy | 1,18 | 8,95 | 7,77 |
| orná půda | 50,61 | 0,00 | -50,61 |
| trvalé travní porosty | 16,17 | 0,17 | -15,99 |
| trvalé kultury | 13,57 | 14,11 | 0,54 |
Současný obraz území je výsledkem několika proměn. Zejména proměny venkovské zemědělské krajiny na krajinu městskou s funkcí nejen obytnou, ale i průmyslovou. Aktuální mapa potom už zahrnuje i výsledek útlumu výrobní průmyslové funkce území na počátku 21. století a zvýraznění funkce obytné, obslužné a kulturní. Tyto funkce se do těchto míst rozšířily a je spojeny i s demolicí některých průmyslových areálů a výstavou rozsáhlých moderních obslužných budov i obytných celků na jejich místech. V době stabilního katastru zaujímala orná půda přes polovinu území, významné byly dále trvalé travní porosty a trvalé kultury. Krajina byla natolik zemědělská, že zde prakticky nebylo možné najít lesy. Význam měly také vodní toky – koryto Vltavy v této době značně zasahovalo do území, dnes je přemístěno. V současnosti jsou zcela dominantní kategorií ostatní plochy, které jsou dnes na více než polovině území. Velko/městský charakter území podtrhuje vysoký podíl zastavěných ploch. Jsou ale přítomny i parky/lesy/trvalé kultury. Území dosud nemá typický charakter centra velkoměsta, ale stále více se mu přibližuje.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
