Příměstská krajina Brna

Současný krajinný ráz krajiny suburbanizované krajiny na jižním kraji Brna

Charakteristika krajinného rázu | Urbanizovaná krajina jižního okraje Brna

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Krajinný ráz řešeného území je utvářen reliéfem a způsobem využití ploch. Reliéf při řece Svratce pod Brnem je rovinatý, směrem k západu se jenom pozvolna zvedá mírnými svahy. Krajina je dlouhodobě odlesněná a po staletí intenzivně využívaná. Západně od Moravan dominují v krajinném pokryvu a ve využití krajiny ještě zemědělské plochy původní zemědělské kulturní krajiny, od 2. poloviny 20. století soustředěné do velkých půdních bloků. Také zde však krajina nese rysy výrazné suburbanizace, která se projevuje pronikáním a rozšiřováním nové rezidenční i komerční zástavby, výstavbou nových komunikací, elektrovodů a energovodů. Mezi suburbánními a zemědělskými plochami jsou ostrá rozhraní bez jakéhokoliv přechodu. Suburbánní ráz krajiny se výrazně projevuje také v pohledových horizontech, v nichž dominuje mohutná městská zástavba Brna na severním a severovýchodním horizontu.

Naopak zvlněný reliéf na západním okraji zájmového území s listnatými lesíky tvoří přechod do přírodního parku Bobrava. V jádrové části území Moravany – Modřice – Dolní Heršpice již převládají suburbánní zastavěné plochy, které tvoří široké pásy především podél páteřních komunikací D1, D2, Vídeňská, Ořechovská, Modřická, Brněnská. Převládá spíše komerční suburbanizace, dominantní je nákupní a zábavní centrum Olympia, jedno z největších v České republice, dále Futurum, IKEA, Avion Shopping Park, modřický technologický park, autosalony a další plošně rozsáhlá zařízení obchodu a služeb. Je zde umístěna také čistírna odpadních vod, která obsluhuje velkou část brněnské aglomerace.

V okolí Moravan pokračuje mnohdy chaotické rezidenční i komerční zastavování volné krajiny. Zelené vegetační struktury se v jádrovém území vyskytují jenom v úzkých liniích podél napřímených a tvrdě regulovaných vodních toků Svratky a Svitavy. Ojedinělý přírodní fragment tvoří soutok obou brněnských řek s malými zbytky lužních břehových porostů. Další malou přírodní oázu a biocentrum v krajině představuje přírodní památka Holásecká jezera asi 1 km východně od soutoku Svratky se Svitavou. Typické vodní a mokřadní ekosystémy s břehovým porostem jsou ukázkou, jak vypadala nivní krajina v minulosti. Více zelených struktur je až mimo jádrové území v přírodním parku Bobrava.