Boletice Klet

Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

  • katalogové číslo,
  • název památky,
  • katastrální území, ve kterém se památka nachází,
  • kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
  • datum získání statutu památky a památkové ochrany,
  • datum ztráty památkové ochrany,
  • typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
  • anotace (stručný popis),
  • lokalizace (GPS souřadnice),
  • zdroj dat.

PU Boletice 2018 02 final zmenseno

Výsledky

V zájmovém území Boletice je sledována militární krajina a její proměny související především s existencí Vojenského újezdu Boletice, který vznikl usnesením vlády ČSR ke dni 1. července 1950. V důsledku dlouhodobé existence vojenského újezdu se na jeho území nachází minimum dochovaných kulturních památek. Nejvýznamnějším objektem, jehož přítomnost mimo jiné připomíná střet historických a kulturních hodnot s vojenským využitím území, je kostel sv. Mikuláše v Boleticích. Původně románský kostel, který je umístěný na návrší jižně od obce, pochází z 2. poloviny 12. století a je obklopený hřbitovem. Kostel je významným urbanistickým prvkem, jenž se výrazně uplatňuje v místní krajině, avšak to, že se nachází na území vojenského újezdu, vedlo k jeho postupnému zchátrání.

Po sametové revoluci začala armáda investovat do jeho oprav (došlo k výměně krovů, podlah a střechy). K 1. lednu 2016 byl kostel spolu s osadou Boletice vyčleněn z vojenského újezdu a připadl obci Kájov, která pokračuje v jeho rekonstrukci. Kostel je významným dokladem podoby a proměny církevní stavby od vrcholného středověku až po novověk a zároveň je důležitým dokladem farní správy a projevu křesťanské víry v regionu, který byl po druhé světové válce postižen odsunem obyvatelstva a využíváním území jako vojenského výcvikového prostoru.

Z dalších staveb se v jádrovém území nachází kostel sv. Martina, který je také významným urbanistickým prvkem dotvářejícím charakter zástavby v obci negativně ovlivněné odsunem obyvatelstva po II. světové válce a vznikem vojenského prostoru.

Mimo jádrové území (katastrální území Volary) je pak možné nalézt válečný hřbitov obětí 2. světové války židovského původu umučených nacisty na pochodu smrti v květnu roku 1945.

Všechny prvky v území spadají do kategorie kulturních památek, především se jedná o stavby (objekty) církevního charakteru.

Použitá literatura a zdroje

  • HARVEY, D.C. (2001) Heritage pasts and heritage presents: Temporality, meaning and the scope of heritage studies. International Journal of Heritage Studies, 7(4): 319–338.
  • KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
  • Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
  • Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
  • SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
  • Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).

Boletice Klet

Účelové (zájmové) regiony

Cíle

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Data a metody

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Výsledky

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Použitá literatura a zdroje

Tady bude umístěn seznam použité literatury a zdrojů.

Boletice Klet

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Boletice 

mista pameti Boletice zmenseno

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název paměťové instituce

Webové stránky muzea / expozice

Český Krumlov

Regionální muzeum v Čes. Krumlově

http://www.muzeumck.cz 

Muzeum Fotoateliér Seidel

http://www.seidel.cz 

Prachatice

Prachatické muzeum

http://www.prachatickemuzeum.cz 

Vyšší Brod

Klášter Vyšší Brod

http://www.klastervyssibrod.cz 

Poštovní muzeum Vyšší Brod

https://www.postovnimuzeum.cz 

Volary

Městské muzeum Volary

https://www.mestovolary.cz/volny-cas/volarske-muzeum 

Olšina

Muzeum Olšina

http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr410.xml 

Horní Planá

Rodný dům Adalberta Stiftera

http://www.muzeumck.cz/o-muzeu/pamatnik-a-stiftera 

Frymburk

Muzeum Frymburk

https://www.ifrymburk.info/muzeum 

Zadní Zvonková

Muzeum J. Urzidila Zvonková

http://www.sumava.cz/objekt_az/4015-muzeum-j-urzidila-zadni-zvonkova 

Chvalšiny

Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu

http://www.chvalsiny.cz/obec/muzeum/muzeum-schwarzenberskeho-plavebniho-kanalu 

 

Výsledky

Prezentaci a interpretaci různých aspektů zájmového území Boletice se věnuje jedenáct paměťových institucí. Ani jedna z nich se obsahem svých expozic nevztahuje přímo ke sledované přeměně krajiny (v důsledku vzniku vojenského újezdu Boletice). Expozice se ale věnují obdobným jevům na jiných místech (např. tématu zaniklých sídel). Vojenský újezd Boletice vznikl v nedávné minulosti, v 50. letech 20. století, a je stále funkční. Pravděpodobně proto jeho přítomnost nemá dosud na náplň expozic významnější dopad.

Muzeem s nejširším významem v zájmovém území je Regionální muzeum v Českém Krumlově, které zahrnuje základní expozice charakterizující celý region. Jednou z poboček tohoto muzea je Muzeum Fotoateliér Seidel, které přináší informace o počátcích fotografie, pohnutém osudu průkopníků tohoto řemesla, a to vše na příkladu česko-rakouského pomezí. K zájmovému území Boletice tak obsahuje mnoho obrazové dokumentace.

Městská muzea – především prachatické a volarské – zahrnují mimo jiné i expozice k obchodním cestám, které spojovaly Čechy s Podunajím (síť těchto cest je např. obecně známá po označením Zlatá stezka). Dále v regionu nalezneme i expozice přibližující některá zaniklá sídla Šumavy nebo místní raritu – Schwarzenberský plavební kanál. Vzdáleně se regionu věnují i expozice ve Vyšším Brodě – Poštovní muzeum a klášter.

Archivní dokumenty jsou pak uloženy především ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.

Použitá literatura a zdroje

Boletice Klet

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Boletice

Boletice

 

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Boletice

Boletice

Výsledky

Zájmové území Boletice je složeno z horských šumavských obcí, kde se vyskytují symboly lesnatosti (Volary – symbol má dokládat, že Volary měly právo v lesích volně pást dobytek a kácet stromy (znak byl městu udělen 30. dubna 1871 císařem Františkem Josefem I.). Znak obce Nová Pec lesnaté okolí symbolizuje zelenou tinkturou (barvou). Zelený klín ve znaku obce Brloh odkazuje na pozici obce uprostřed Blanského lesa. Hornická tradice je symbolizována ve znaku Černé na Šumavě – figura mlátku a želízka (těžbu grafitu na území obce). U Černé na Šumavě vlnitá břevna modré a bílé symbolizují Lipenské jezero a soutok Vltavy a Olšiny, černé je tzv. mluvící znamení připomínající českou i německou verzi názvu obce dle polohy u Černého potoka. Vlnitá břevna a modrou tinkturu odkazující k vodním tokům najdeme ještě ve znacích obcí Nová Pec, Želnava nebo Frymburk. Vyskytují se zde i odkazy k zemědělství (figura obilného klasu – Bohdalovice, Želnava).

Boleticko je specifické výskytem původního vojenského újezdu (tradičně symbolizován figurou meče, popř. překřížených mečů). Na jeho území leží obnovená obec Polná na Šumavě (obnovena 1. 1. 2016), která dříve byla součástí vojenského újezdu Boletice. Znak Polné odkazuje jednak k tomuto faktu (figura meče), tak i k typické místní flóře (figury hořečku českého). Typickou flóru, konkrétně tis a chráněnou přírodní památku Tisy u Chrobol figurami tisu symbolizují také znaky obcí Ktiš a Chroboly.

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Boletice obecní znak 95 % obcí (19 z 20 obcí).

Použitá literatura a zdroje

  • BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
  • DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
  • KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
  • PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
  • ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
  • ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
  • Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).

Boletice Klet

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny