Boletice Klet

Zatížení krajiny zemědělskými stavbami - UPRAVIT!

Tady bude nějaký text a třeba i obrázky a tabulky.

1988

Tady bude nějaký text a třeba i obrázky a tabulky, případně odkaz.

Současnost

Tady bude nějaký text a třeba i obrázky a tabulky, případně odkaz.

Fotodokumentace

Tady bude nějaký text a třeba i obrázky a tabulky, případně odkaz.

Boletice Klet

Zemědělský půdní fond

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.

OP 1845 1948 zmenseno OP 1948 1990 zmenseno OP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1845–1948)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1948–1990)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1990–2000)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

 TTP 1845 1948 zmenseno  TTP 1948 1990 zmenseno  TTP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1845–1948

Index vývoje TTP, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1948–1990

Index vývoje TTP, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1990–2000

Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
   LP 1845 2000 zmenseno  
Vývoj rozlohy lesních ploch
v Česku v období 1845–2000

Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Struktura půdního fondu odpovídá kvalitě potenciálu pro zemědělské využití krajiny. Index změny má na většině území hodnoty mírně nad 15, což představuje relativně velmi stabilní využívání krajiny mezi lety 1845 a 2010. Intenzivní změny (zánik rybníků a rozorání trvalých travních porostů) vykazuje perioda 1845–1896 a také 1948–1990 (opouštění orné půdy a proměna na trvalé travní porosty, zástavba zemědělskými objekty a obytnými domy). Lesnatost je v modelovém území vyšší v severovýchodní polovině (většinou podíl lesů nad 50 %) než v jihozápadní části (do 7–8 %). Rozsah trvalých travních porostů v území dlouhodobě klesá, v jihozápadní části jsou v rozsahu do 5 %, zatímco v roce 1845 to bylo až 15 %. Na severovýchodě je podíl trvalých travních porostů vyšší, v minulosti převážně nad 24 % dnes v rozsahu 6–14 %. Orná půda představuje v modelovém území největší bohatství. Proto na jihozápadě, kde jsou nejúrodnější půdy dosahovala v minulosti rozoranost 80 % a více, dnes od 50 do 80 %.

ZPF Čáslavsko ZPF Čáslavsko ZPF Čáslavsko

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

Boletice Klet

Přírodní podmínky pro zemědělství

Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.

Produkční schopnost Česko Cena ZP Česko
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)
Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Cíle

Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).

Data a metody

Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní). 

Produkční schopnost  Cena ZP 
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)

Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Výsledky

Kvalita přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření je v modelovém území Čáslavsko vysoká. Tato krajina dává předpoklady pro intenzivní zemědělskou produkci, neboť kvalita půd vyjádřená úřední cenou se pohybuje od 6 do 8,50 Kč/m2 (průměr Česka je 3,60 Kč/m2). Tomu odpovídá i vysoký podíl orné půdy na zemědělské půdě modelového území.

Použitá literatura a zdroje

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.