Nymbursko

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

 

Zdeněk Lipský

Polabí, Nymbursko, Rožďalovicko – intenzivně využívaná úrodná zemědělská krajina

Modelové území Rožďalovicka na Nymbursku se nachází v České křídové tabuli, v geomorfologickém celku VIB-3 Středolabská tabule, podcelku VIB-3D Mrlinská tabule, okrsku VIB-3D-2 Rožďalovická tabule. Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně slínovce a jílovce. Křídové horniny jsou překryté mladými kvartérními sedimenty v podobě spraší a fluviálních nivních sedimentů - povodňových hlín v široké nivě Mrliny.

Reliéf je nížinatý, rovinatý nebo jen velmi mírně zvlněný s výškovými rozdíly do 30 m a typologicky odpovídá rovině. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 190-230 m. V širším zájmovém území na jihu u Křince se zvedají dva křídové svědecké vrchy – vyšší a výraznější Chotuc (253 m) a menší Kuncberk (216 m). V rovinatém reliéfu se uplatňují antropogenní formy reliéfu – protipovodňové hráze podél Mrliny, náspy a zářezy železniční trati a silnic, hráze rybníků. Některé z nich mají charakter historických krajinných struktur.

Modelové území Rožďalovicka leží v Polabí v teplé klimatické oblasti T2 s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vyskytují časté inverze. Léto bývá poměrně dlouhé, slunečné a často suché.

Převládají zde velmi úrodné půdy. Na spraších se na většině území vytvořily černozemě pelické, případně pelozemě, v široké údolní nivě Mrliny černice, na jihu se místy vyskytují pararendziny.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 13 Rožďalovická pahorkatina, lesní vegetační stupeň 1 dubový (černýšová dubohabřina podle Neuhäuslové). V údolních nivách tvoří potenciální přirozenou vegetaci střemchová jasenina s mokřadními olšinami.  

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládá orná půda, a to i v údolních nivách, které byly až do 19. století využité především jako aluviální louky. Aluviální louky se zachovaly nebo byly obnoveny v údolní nivě podél Mrliny a jejího přítoku Hasinského potoka severovýchodně od Rožďalovic. Jádrové území katastrů Pojedy, Žitovlice a většina katastru Rožďalovic je prakticky bezlesé, s naprostou převahou velkých bloků orné půdy, které vznikly již za socialismu a přetrvávají i v současnosti, protože po ekonomické stránce vyhovují zemědělské velkovýrobě a současné těžké mechanizaci. Se zánikem dymokurského i dalších cukrovarů a obecně omezením cukrovarnictví v českých zemích se změnila struktura pěstování plodin. Výrazně ustoupila v celém regionu kdysi hojně pěstovaná cukrová řepa. Stále převládá pěstování obilovin, zvýšil se podíl řepky a kukuřice. V širším zájmovém území se rozkládají poměrně velké lesní celky severně a východně od Rožďalovic. V těchto nížinatých převládá jako hlavní dřevina dub, ale vyskytují se i porosty vysázených jehličnanů borovice a smrku, z listnáčů dále habr, javor, lípa, bříza, osika. Jehličnaté porosty jsou ve špatném zdravotním stavu a usychají. V těchto lesích nebo při jejich okrajích se také vyskytuje několik větších rybníků, které jsou pozůstatkem někdejší rozsáhlejší rybniční soustavy na Rožďalovicku, Dymokursku a Kopidlnsku.

Ryníky mají většinou vyvinuté rákosové litorální porosty a mají kromě hospodářského významu (chov ryb) také značný význam ekologický a přírodoochranný. Lesními komplexy prochází nadregionální biokoridor vymezený v rámci národního ÚSES. Lesní rybníky s rozsáhlými břehovými porosty jsou vymezené jako zvláště chráněná území  - přírodní památka Bučický rybník, Pilský rybník, Holské rybníky, rybník Zrcadlo, Komárovský rybník, polesí Kamensko. Některé z nich byly zařazené i do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Evropsky významná lokalita (EVL) Dymokursko byla vymezená na ploše 4309 ha k ochraně jasanovo-olšových lužních lesů, dubohabřin, starých acidofilních doubrav, oligotrofních, mezotrofních a eutrofních stojatých vod nížinného stupně. S touto EVL se z větší části překrývá ptačí oblast Rožďalovické rybníky, vyhlášená k ochraně populací motáka pochopa, jeřába popelavého a jejich biotopů. V jádrovém území na katastru Rožďalovice bylo vyhlášeno 7 objektů památných stromů, v k. ú. Žitovlice jeden. Jedná se o duby, jírovce, lípu, buk lesní a jinan dvoulaločný.

Celkově však zejména v krajině jádrového území převládá intenzivní zemědělské využívání a prvořadá produkční zemědělská funkce krajiny s dominancí orné půdy daná příznivými přírodními podmínkami – úrodné půdy, rovinatý reliéf a příznivé klimatické podmínky teplé oblasti s dlouhým vegetačním obdobím.