Jádrové území

 

Širší území

 
 

Polabí, Nymbursko, Rožďalovicko – intenzivně využívaná úrodná zemědělská krajina

Modelové území Rožďalovicka na Nymbursku reprezentuje typ české venkovské krajiny v nížinatém Polabí, kde v minulosti i dnes převládá intenzivní zemědělské využívání a prvořadá produkční zemědělská funkce krajiny daná příznivými přírodními podmínkami – úrodné půdy, rovinatý reliéf a příznivé klimatické podmínky teplé oblasti s dlouhým vegetačním obdobím. V této krajině tedy nedošlo k zásadním změnám ve smyslu funkčního využití krajiny - převládá zemědělské využívání, v rámci zemědělského půdního fondu s naprostou dominancí orné půdy. Podstatně se nezměnily ani proporce mezi základními kategoriemi využití ploch – zemědělskou půdou reprezentovanou zde téměř výhradně ornou půdou, lesy, zastavěnými plochami a vodními plochami. Pouze v případě Rožďalovic jako největšího sídla s lokální střediskovou funkcí pozorujeme větší nárůst zastavěných ploch – zahuštění zástavby v západní části intravilánu na úkor orné půdy.

Zásadně se ale změnila mikrostruktura využití ploch v rámci zemědělské (orné) půdy. Letecký ortofotosnímek z roku 1954 ukazuje jemnou mozaiku úzkých pásovitých políček ve všech katastrech sledovaného území. Tato mozaika odpovídala tradiční historicky vyvinuté pozemkové držbě a soukromému zemědělství, kdy na půdě hospodařili výhradně její vlastníci. K zásadní změně krajinné (mikro)struktury zde došlo v souvislosti s politickými a společenskými změnami po roce 1950, v prvé řadě kolektivizací. Rychlé změny, které dramaticky změnily původní jemnou krajinnou mozaikou („small-scale strip fields“) na současnou hrubozrnnou krajinu širokých otevřených polních lánů („large-scale collective openfields“), se uskutečnily v poměrně krátkém období od konce 50. do počátku 70 let 20. století. Od té doby se již krajinná struktura výrazněji neměnila, a to ani po roce 1990. K dílčím změnám v širším zájmovém území patří ještě likvidace drobných ovocných sadů na okraji obcí. Jejich plochy byly buď začleněny do současných velkých bloků orné půdy, čímž došlo k dalšímu zjednodušení a ochuzení krajinné struktury, případně na jejich místě vznikla sportoviště, jako v případě Rožďalovic. V některých případech došlo k menšímu rozšíření lesa nebo vzniku tzv. nové divočiny na menších opuštěných plochách nevhodných pro zemědělskou velkovýrobu, zejména v zamokřeném okolí vodotečí. Postindustriální nová divočina se šíří také v areálu zrušeného a zpustlého, kdysi velkého cukrovaru Dymokury.

Jádrové území katastrů Pojedy, Žitovlice a většina katastru Rožďalovic je prakticky bezlesé, s naprostou převahou velkých bloků orné půdy, které vznikly již za socialismu a přetrvávají i v současnosti, protože po ekonomické stránce vyhovují zemědělské velkovýrobě a současné těžké mechanizaci. Se zánikem dymokurského i dalších cukrovarů a obecně omezením cukrovarnictví v českých zemích se změnila struktura pěstování plodin. Výrazně ustoupila v celém regionu kdysi hojně pěstovaná cukrová řepa. Stále převládá pěstování obilovin, zvýšil se podíl řepky a kukuřice.

   talčítko foto  talčítko video  talčítko srovnavaci foto