Nymbursko: Dynamika krajinné struktury

Nymbursko

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Výsledky

Vybrané území v okolí Rožďalovic severně od Nymburka bylo v průběhu období relativně stabilní – proměnilo se jen něco přes 27 % území. Dominantní jsou proměny dvojího typu – na níže položeném a zemědělsky využívaném jihu území se využití dále intenzifikovalo a z trvalého travního porostu vznikala nová orná půda (1,4 km2). Naopak na výše položeném severu území s vysokým podílem lesů se využití krajiny dále extenzifikovalo – lesy se rozšiřovaly na úkor trvalých travních porostů (0,7 km2) a orné půdy (0,4 km2) a z orné půdy se staly trvalé travní porosty (0,5 km2). Kromě toho došlo k rozšíření sídel za vzniku nových ostatních ploch z orné půdy (0,6 km2) a trvalých travních porostů (0,5 km2) a nových trvalých kultur z orné půdy (0,3 km2) a také v území vznikly nové rybníky z bývalých ploch trvalého travního porostu (0,4 km2).  Boletice dynamika krajinne struktury zmenseno

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

LCF

rozloha (km2)

rozloha (% území)

rozloha (% LCF)

trvalý travní porost -> orná půda

1,39

5,07

23,66

trvalý travní porost -> lesní plochy

0,71

2,61

12,17

orná půda -> ostatní plochy

0,58

2,13

9,94

orná půda -> trvalý travní porost

0,53

1,93

8,99

trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,46

1,69

7,88

orná půda -> lesní plochy

0,40

1,46

6,81

trvalý travní porost -> vodní plochy

0,35

1,27

5,91

orná půda -> trvalé kultury

0,34

1,25

5,86

Literatura