Příměstská krajina Brna

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Urbanizovaná krajina jižního okraje Brna

Modelové území urbánní a suburbánní krajiny jižního okraje moravské metropole leží na severozápadním okraji geomorfologické oblasti (podsoustavy) Západní Vněkarpatské sníženiny (VIII-A), v geomorfologickém celku VIIIA-1 Dyjsko-svratecký úval, podcelku VIIIA-1C Dyjsko-svratecká niva, okrsku Dolnosvratecká niva, a v podcelku VIIIA-1E Rajhradská pahorkatina, okrsku Modřická pahorkatina. Dolnosvratecká niva je protáhlá akumulační rovina, která se táhne podél řeky Svratky od Brna až k Novomlýnským nádržím, kde řeka Svratka ústí do Střední nádrže. Geologické podloží v nivě tvoří kvartérní fluviální náplavy, na povrchu místy s nesouvislými a málo mocnými pokryvy vátých písků.

Reliéf Dolnosvratecké nivy v nadmořské výšce 190 – 200 m je rovný s minimálními výškovými rozdíly do 10m. V oblasti urbánní a suburbánní zástavby dominují zarovnané antropogenní povrchy jako navážky a plošiny, podél napřímených, uměle zahloubených a regulovaných toků Svratky a jejích přítoků se táhnou mohutné protipovodňové hráze.

Modřická pahorkatina se pozvolna stupňovitě zvedá západním směrem od Dolnosvratecké nivy. Stupně akumulačních říčních teras jsou tu překryty mocnými souvrstvími spraše. Nadmořská výška Modřické pahorkatiny se pohybuje v rozmezí 200 – 300 m a pomalu stoupá od Dolnosvratecké nivy k západu a k severozápadu (nejvyšší bod Rovný 308 m severozápadně od Moravan). Reliéf typologicky odpovídá plochá pahorkatině. Převládají v něm zarovnané polní plošiny a mírné dlouhé svahy se sklonem 2 – 5°. V prostorech urbánní a suburbánní zástavby jsou opět četné antropogenní zarovnané tvary reliéfu jako navážky a plošiny, četné jsou dále komunikační zářezy a náspy. Západně od Moravan, již mimo jádrové území, přechází Modřická pahorkatina plynule do mírně vyššího a členitějšího reliéfu Bobravské vrchoviny. Zajímavostí jsou zde na několika místech zářezy, náspy a kamenné mostní konstrukce nerealizované tzv. Hitlerovy dálnice, zamýšlené a budované kolem Brna během 2. světové války.

Modelové území na jižním kraji Brna leží v teplé a suché klimatické oblasti T4 s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, která je v Česku nejteplejší. Průměrný roční úhrn srážek se blíží sumě 500 mm. Ve vegetačním období území často trpí suchem. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, jenom s krátkým trváním sněhové pokrývky vysoké zpravidla jen do 10 cm. Na podzim a v zimě se často vyskytuje mlhavé inverzní počasí. Léto bývá dlouhé a slunečné, často suché.

V půdním krytu na plošinách a mírných svazích v okolí Moravan převládají úrodné černozemě modální a karbonátové vyvinuté na spraších. V široké údolní nivě Svratky dominují v přirozeném půdním krytu fluvizemě vytvořené na holocénních fluviálních náplavech. V zastavěném urbanizovaném území převládají ovšem antropozemě na umělých antropogenních substrátech typu navážek. V údolní nivě jsou dostatečné zásoby podzemní vody, která je doplňovaná infiltrací. 

Území na jižním okraji Brna leží v oblasti teplomilné květeny ve fytogeografickém obvodu Panonské termofytikum, fytogeografický okres 18 Jihomoravské úvaly, podokres 18a Dyjsko – svratecký úval (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 35 Jihomoravské úvaly, lesní vegetační stupeň 1 dubový (panonská dubohabřina, v široké údolní nivě Svratky lužní les typu jilmové doubravy podle Neuhäuslové a kol.).

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu jižně a západně od Moravan plošně převládají zemědělské plochy, převážně intenzivně využívané rozsáhlé bloky orné půdy. Vyskytují se i dříve založené ovocné sady, zčásti opuštěné. Dál od Brna, směrem k údolí Bobravy přibývá remízků, listnatých lesů a hájů. Lesní porosty jsou výhradně listnaté s poměrně pestrým druhovým složením, které odpovídá teplému klimatu – dub, lípa, javor, jilm, habr s hustým a druhově pestrým keřovým podrostem. Z invazních druhů dřevin se hojně vyskytuje trnovník akát a javor jasanolistý, na opuštěných plochách a na okrajích lesů se rychle šíří invazní bylina zlatobýl kanadský. Směrem k Brnu se naopak zvyšuje zastoupení zastavěných urbanizovaných ploch, které patří rezidenční i komerční zástavbě. Východně od Moravan již zastavěné plochy převládají, zejména podél hlavních dopravních tahů – ulice Vídeňské, Modřické, Moravanské a podél dálnice D2 (nákupní a zábavní centrum Olympia).

V jádrovém území není žádné zvláště chráněné území přírody, krajina je zde silně urbanizovaná a přeměněná dlouhodobou a stále intenzivnější činností člověka žádné cenné původní přírodní ekosystémy se v ní nezachovaly. Ojedinělý přírodní fragment tvoří soutok brněnských řek Svratky a Svitavy s malými zbytky lužních břehových porostů. Další malou přírodní oázu a biocentrum v krajině tvoří přírodní památka Holásecká jezera asi 1 km východně od soutoku Svratky se Svitavou. Typické vodní a mokřadní ekosystémy s břehovým porostem jsou ukázkou, jak vypadala nivní krajina v minulosti. V širším zájmovém území se několik kilometrů jihozápadním směrem od Moravan nachází přírodní park Bobrava, který chrání zalesněné údolí řeky Bobravy s přírodě blízkými listnatými lesy a háji.