Pardubicko

Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

  • katalogové číslo,
  • název památky,
  • katastrální území, ve kterém se památka nachází,
  • kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
  • datum získání statutu památky a památkové ochrany,
  • datum ztráty památkové ochrany,
  • typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
  • anotace (stručný popis),
  • lokalizace (GPS souřadnice),
  • zdroj dat.

Pardubicko

Výsledky

V zájmovém území Pardubicka je sledována zaniklá rybniční soustava. V oblasti se nachází několik industriálních staveb spojených s vodním hospodářstvím a stavitelstvím (vodní mlýny, náhony a kanály, akvadukty, vodojemy či mosty). Většina prvků má status kulturní památky, který získaly v období mezi lety 1950–1969 nebo 1990–2009. Výjimkou jsou však dvě významné památky. První je národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny, což je monumentální soubor budov automatických mlýnů, stavěných po etapách počátkem 20. století ve stylu dekorativní moderny podle originálního návrhu přední osobnosti české moderní architektury Josefa Gočára. Druhou je pak památka UNESCO Kladrubské Polabí, jejíž jádro je v hodnotách kulturní krajiny přizpůsobované pro chov koní. V tomto krajinném komplexu je však možné nalézt i mnoho prvků vodního stavitelství.

Použitá literatura a zdroje

  • KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
  • Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
  • Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
  • SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
  • Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).

Pardubicko

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Pardubicko

Pardubicko

 

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Pardubicko

Pardubicko

 

Výsledky

V zájmovém území Pardubicko je v rámci projektu Zaniklé krajiny cílem zmapovat především změny v krajině po zániku četných rybničních soustav v regionu. Rybníky (jako vodní plochy jsou v kartodiagramu součástí modré kategorie, obr. 2) se v symbolice obcí na Pardubicku silně odrážejí. Rybníky jsou symbolizovány modrou tinkturou (barvou) ve znacích obcí Břehy (rybník Buňkov), Časy (modrá pata znaku odkazuje k rybníku Labská), Dobřenice, Křičeň, Neratov (společně se štikami), Osice, Rohoznice (spolu s vlnitým břevnem odkaz nejen k rybníkům Klechtáveckému a Starému, ale také k Rohoznickému potoku), Rokytno (rybník i Bohumilečský potok, ve znaku jsou navíc kapři jako symbol tradičního rybolovu), Spojil (společně s bílým břevnem značí rybníky Spojil a Strejček), Urbanice (spolu s figurou okouna) a Valy.

Zvlněnou patou znaku Stéblové jsou znázorněny rybníky Oplatil, Hrádek, Jezero a další, které v katastru obce leží. Stejně tak je symbolizován Pohránovský rybník ve znaku Srchu. Modrý klín ve znaku Vlčí Habřiny odkazuje k Sopřečskému rybníku. Ve znaku Čeperky vlnitý štít odkazuje k rybníkům Oplatil, Čeperka a Machač. Navíc je to v tomto znaku symbol i pro Opatovický kanál. Opatovický kanál je vyjádřen také ve znacích obcí Podůlšany (modrou tinkturou), Přelovice (modrá a vlnité břevno). Ve výše zmíněném znaku Srchu je vlnitou patou kromě rybníku znázorněna také Velká strouha. Velká strouha byla vybudována ve středověku a sloužila k napájení soustavy rybníků. Kanál začíná u Čeperky, kde se odděluje od Opatovického kanálu, který přivádí vodu z Labe. Modrá tinktura ve znacích obcí v zájmovém území Pardubicko, často společně s odkazem i na další vodní toky a plochy (především zmiňované rybníky), symbolizuje samozřejmě i nejvýznamnější řeku protékající regionem – Labe. Labe je znázorněno ve znacích obcí Bukovina nad Labem (modrá tinktura), Černá u Bohdanče (vlnité břevno je symbolem pro blízkou řeku Labe a zároveň pro potok Rajská struha – ta je znázorněna modrou tinkturou i ve znaku Bezděkova), Hvozdnice (modrá – blízkost Labe a potok Pašát), Časy (modrá pata a loďka – blízkost Labe), Dříteč (modrá), Choteč (modrá), Kunětice (modrá), Němčice (modrá), Opatovice (modrá a stříbrné břevno), Plch (modrá), Rybitví (modrá), Srnojedy (modrá), Staré Hradiště (vlnité břevno), Urbanice (modrá a okoun), Valy (modrá), Veselí (modrá), Vysoká nad Labem (modrá, zvlněné břevno v témže znaku symbolizuje Opatovický jez).

Ve znaku obce Hrobice modrá tinktura a vlnité břevno znázorňují také řeku Labe a tři vodní významné chráněné krajinné prvky se vzácnou flórou a faunou, které leží v katastru obce – Baroch (zazemněný rybník s přilehlými rákosinami, lesními a lučními společenstvy, je ornitologickou lokalitou), Tůň u Hrobic (mrtvé rameno Labe s břehovými porosty) a Labiště u Němčic. Další menší vodní toky jsou obsaženy ve znacích obcí Barchov (modré vlnité břevno – Podolský potok), Dolany (stříbrná pata – Černská strouha, Ždánická stoka), Kratonohy (modrá – více potoků a mokřady), Libišany (modrá – místní potok), Radíkovice (modrá – Radíkovický potok), Třebosice (vlnité břevno – říčky Bylanka a Dubanka).

V symbolice znaků obcí na Pardubicku se hojně odráží i krajinné prvky (na obr. 2 fialově) typické pro Polabskou nížinu, pro břehy místních četných vodních toků, rybníků a mokřady. Mezi takové prvky patří symbol orobince jako typické rostliny v těchto oblastech. Orobinec se vyskytuje ve znacích obcí Hrobice (zde navíc podtrhuje odkaz výše zmíněných chráněných území), Plch, Spojil a Stéblová. Ve znaku obce Rohoznice typickou rostlinu v místních mokřadech představuje figura rákosu. Ve znacích obcí Barchov a Rokytno hojný výskyt vrb znázorňují vrbové pruty. Olše ve znaku Podůlšan je zároveň mluvícím znamením. Ve znaku obce Vlčí Habřina jsou zobrazeny habry (také zároveň mluvící znamení). Čáp ve znaku obce Dobřenice je erbovním znamením, ale připomíná také, že se zde dříve čápi hojně vyskytovali.

Dále se v několika znacích obcí na Pardubicku objevují symboly pro památné stromy (lipový list – lípy v Dobřenicích), Lhota pod Libčany (lipové listy), Starý Mateřov (lípa), Stěžery (lipové listy), Urbanice (lipové listy – památný strom Švehlova lípa), Staré Jesenčany (jasanový list – mluvící znamení, ale i porosty jasanů v okolí obce, tzv. jesínky), Živanice (lípa). Do kategorie krajinné a přírodní prvky patří i krajinné dominanty, jako jsou odkazy na hory, významné stavby a další specifická místa. Ve znaku Chotče je jako modrý hrot znázorněná Kunětická hora. Ve znaku Kunětic je Kunětický hrad. Znázornění tvrze ve znaku Starého Hradiště vychází z minulosti, kdy ve Starém Hradišti tvrz stávala. Ve znaku obce Němčice je zobrazen most, jehož existence je uváděna již v nejstarším dochovaném urbáři pardubického panství, založeném a užívaném po roce 1494. Svatojakubská hřebenatka symbolizuje kostel sv. Jakuba v Kratonohách, ve znaku Libišan je znázorněna místní kaplička, kostel jako dominanta obce se vyskytuje ve znaku obce Osice, ve znaku Radíkovic je ztvárněna místní zvonička.

Ve znaku obce Těchlovice je symbolicky znázorněna místní kaple Panny Marie (kaplička byla postavena na nejvyšším místě obce, takže dříve bývala její dominantou, ale kvůli pozdější zástavbě jí již není). Kozel ve znaku Třebosic je odkazem na archeologický nález pravěké sošky, který byl učiněn v roce 2013.

S úrodným Polabím se úzce pojí zemědělská tradice regionu (v kartodiagramu žlutě). Často je ve znacích obcí v zájmovém území znázorněn takzvaný zlatý pruh Polabí (Břehy, Bukovina nad Labem, Černá u Bohdanče, Čeperka, Dříteč, Rybitví, Stěžery, Vlčí Habřina, Živanice). Úrodnou půdu (konkrétně červenozem) symbolizuje také červená tinktura ve znacích obcí Dříteč, Třebosice a Valy. Dalšími prvky symbolizujícími zemědělství je zelená tinktura (Borek, Osičky, Srnojedy, Staré Jesenčany, Těchlovice, Urbanice, Veselí). Zelená společně s klasy se vyskytuje ve znaku Dolan, Praskačky (navíc ještě s figurou čekanky), Újezdu u Sezemic. Pouze klasy jsou zobrazeny ve znacích obcí Choteč, Křičeň a Stéblová. Zelená tinktura, snop a radlice odkazují k zemědělskému rázu obce ve znaku Roudnice. Radlice je také ve znaku Bukovky. Ve znaku obce Hrobice jabloňový květ symbolizuje sadařství, ve znaku Těchlovic má stejnou funkci květ třešně.

K četným rybníkům a řekám patří také rybolov (patřící do kategorie hospodářská tradice – na obr. 2 červeně). Rybolov je znázorněn figurami ryb ve znacích Bezděkova a Rybitví (navíc i takzvané mluvící znamení). Dalšími symboly tradičního hospodářství, které jsou v symbolice obcí na Pardubicku ojedinělé, je černá tinktura ve znaku Vysoké nad Labem, kde znázorňuje tradiční výrobu dřevěného uhlí. Také koně ve znaku města Pardubice lze považovat z části za symbol tradiční hospodářské činnosti. Kůň je ve znaku města především symbolem míru a houževnatosti, ale dnes je spojován i s místním závodištěm a hřebčínem.

Ve znacích obcí na Pardubicku se vyskytuje také několik málo prvků symbolizujících lesy. Borové šišky ve znaku Borku odkazují k borovému lesu a jedná se i o mluvící znamení. Podobně funguje ve znaku Bukoviny nad Labem figura buku, stejně tak černý dub ve znaku Černé u Bohdanče, kde se původně hluboké dubové lesy vyskytovaly. Dubové listy znázorňují místní dubiny také ve znacích obcí Hvozdnice a Srch. Ve znaku obce Živanice jsou dubové lesy symbolizovány figurou žaludu, ve znaku Vysoké nad Labem zelenou tinkturou. Velmi ojedinělými symboly jsou zelené trojvrší ve znaku Starého Mateřova a klín ve znaku Lhoty pod Libčany, které odkazují k poloze obcí v mírně zvlněné krajině, která je jinak v zájmovém území Pardubicko typicky velmi rovinatá.

K 1. 10. 2020 má v zájmovém území Pardubicko obecní znak 96,9 % obcí (62 z 64 obcí).

Použitá literatura a zdroje

  • BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
  • DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
  • KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
  • PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
  • ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
  • ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
  • Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2020).

PardubickoPaměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

Pardubicko

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Pardubicko

Pardubicko

 

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název expozice

Webové stránky muzea / expozice

Přelouč

1. Muzeum Přelouč

http://www.brehy.eu/muzeum-prelouc

Břehy

2. Muzeum Opatovického kanálu

http://www.brehy.eu/mlyn-na-vyrove

Pardubice

4. Východočeské muzeum v Pardubicích

http://www.vcm.cz

5. Letecké muzeum Jana Kašpara

https://www.muzeumletectvi.cz

3. Muzeum Rosice

http://www.pshzd.cz

6. Muzeum kouzel

http://www.muzeumkouzel.cz

Dobřenice

Cabrio Gallery

http://www.cabrio.cz

Osice

Pamětní síň Františka Škroupa

http://www.osice.cz/public/index.php/obcanska-vybavenost/kultura-a-zabava

Rybitví

Památník bratranců Veverkových

https://rybitvi.cz/pamatnik-bratrancu-veverkovych

Ráby

Muzeum perníku a pohádek Perníková chaloupka

https://www.pernikova-chaloupka.cz

Sezemice

Motomuzeum Sezemice

http://www.motomuzeum.cz

 

Výsledky

V oblasti Pardubicka se od konce 15. do 18. století nacházela jedna z nejvýznamnějších rybničních soustav v Čechách. Na rozdíl od jihočeských oblastí byly ale rybníky na Pardubicku postupně vysušovány a dodnes z nich zbyl jen pouhý zlomek. Paměťové instituce v tomto území se však ve svých výstavách problematice rybníkářství příliš nevěnují.

Jedinou expozicí, která blíže souvisí se sledovanou přeměnou krajiny v důsledku zániku rybniční soustavy je Muzeum Opatovického kanálu v Břehách. Přibližuje Opatovický kanál jako dílo vzniklé právě za účelem napájení pardubických rybníků, které bylo prohlášeno za kulturní památku. Muzeum sídlí v budově bývalého mlýna na Výrově. Od roku 2010 prochází kompletní rekonstrukcí a přístupné je jen při významných akcích, jako byly například oslavy 500 let Opatovického kanálu.

Největší regionální muzeum, které se věnuje Pardubicku v širších historických souvislostech, je Východočeské muzeum Pardubice. Zajímavá témata, která najdeme v expozicích právě této oblasti, jsou bezpochyby vojenství a letectví, připomínky místních významných rodáků (např. bratranců Veverkových, jejichž přínos zemědělské výrobě byl na území polabské nížiny hojně využit), anebo výroba pardubického perníku. Muzeum perníku a pohádek v Rábech je dnes velkým lákadlem nejen malých dětských návštěvníků, ale i dospělých.

Stejně jako v ostatních oblastech i na Pardubicku dochází k budování expozic, které s historií regionu nemají žádnou spojitost a slouží čistě ke zvýšení atraktivity lokality pro různé typy návštěvníků (např. Muzeum kouzel).

Archivní dokumenty pro oblast Pardubicka najdeme ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, anebo přímo v jeho pobočce Státním okresním archivu v Pardubicích.

Použitá literatura a zdroje