Zahrádky

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

Orná půda Lesní porosty

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku v období 1845–2010
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy lesních ploch v Česku v období 1845–2010
Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Trvalé travní porosty
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1845–2010
Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Poloha území mimo hlavní rozvojové osy Čech silně ovlivnila vývoj využití ploch v posledních dvou stoletích. Dalším faktorem, který se zde projevil, byl odsun českých Němců v letech 1945 a 1946. Třetím faktorem pak související výměna obyvatelstva a převod značné části domovního fondu na objekty druhého bydlení. To vše působilo na způsoby a intenzitu hospodaření jak v Zahrádkách, tak v širším zázemí. Celkově lze zhodnotit vývoj krajiny v posledních 130 letech jako trvalý pokles zemědělského hospodaření. To se projevilo především na poklesu rozlohy orné půdy po roce 1948 (o 20–30 %), stejně jako v poklesu této rozlohy po roce 1990 (o dalších 5–10 % do roku 2010). Zrcadlově tomuto vývoji odpovídal vývoj rozlohy trvalých travních porostů. V dobách socialistického zemědělství poklesla výměra trvalých travních porostů až o pětinu, a naopak po roce 1990 ztrátou socialistických dotací vzrostla výměra v jednotlivých územních jednotkách o 10–20 %. Celkový rozsah zemědělského půdního fondu poklesl v době 1948–1990 o 10–15 %. Ve všech sledovaných obdobích (mimo 1845–1896) narůstala výměra ploch evidovaných jako lesní, před 2. světovou válkou asi o 10–15 %, po roce 1948 o 15–30 %. Změny po roce 1990 byly u všech uvedených kategorií ploch velmi malé (kolem 1–2 %). Mimořádný nárůst zaznamenaly plochy zastavěné a ostatní.

V období před rokem 1990 šlo podobně jako v celorepublikovém vývoji o nárůst na 250–300 % proti roku 1948. Zatímco mezi lety 1845 a 1948 byly změny makrostruktury různorodé, po roce 1948 dodnes jsme zaznamenali úbytek zemědělského půdního fondu a nárůst lesních a jiných ploch. S tím souvisely i hlavní procesy, které v krajině modelového území probíhaly. V letech socialistického státu dominovaly silné procesy urbanizace (nárůst jiných ploch), po roce 1990 probíhaly spíše procesy středně silného a silného zatravňování. Bezpochyby šlo o efekt restitučních a privatizačních akcí spojených též se ztrátou dotačních titulů na podporu zemědělské produkce.

ZPF orná půda ZPF trvalé travní porosty ZPF lesní plochy

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.