Vegetační charakteristika

Jaroslav Vojta

Cíle

Zmapování a charakteristika aktuální vegetace na základě výsledků mapování Natura 2000.

Data a metody

Mapa aktuální vegetace Natura 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3) byla generalizována pomocí ad hoc vytvořené sítě o velikosti buňky 1 km². Výsledné mapy zobrazují presenci jednotlivých pro území charakteristických biotopů nebo jejich skupin v rámci čtverce. Mapy rozšíření biotopů jsou založeny na výskytech biotopů s reprezentativností A nebo B podle metodiky mapování biotopů (Guth, 2002) případně V nebo P podle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotopů (Lustyk a Guth, 2009). Dále byla vytvořena mapa diversity biotopů, tj. počet biotopů ve čtverci. Nejsou uvažovány podjednotky.

Výsledky 

Diverzita biotopů

Území vyniká vysokou diversitou přírodních podmínek, takže diversita biotopů je po celém území dosti vysoká. Přesto lze vysledovat určitou vazbu vyššího počtu mapovaných jednotek na okolí toků, zejména Ploučnice. Jsou to široká údolí s rašelinnými a mokřadními biotopy, ale také skalnaté rokle (mapa1).

Mapa 1: Diverzita biotopů

Rozšíření význačných biotopů

V oblasti diversitou dominují mokřadní a rašelinná společenstva geomorfologicky často dobře zachovaných širokých niv toků. Příkladem takové vegetace s dřevinami jsou mokřadní olšiny (mapa 2). Tam, kde jsou nivy nebo jiné sníženiny vyplněny organogenními sedimenty najdeme různé typy lesní i nelesní vegetace rašelinišť a slatinišť. Jejich diverzita je zde obrovská a je na ně vázáno mnoho vzácných a chráněných druhů včetně význačných glaciálních reliktů. Lesní vegetaci reprezentují rašelinné a podmáčené smrčiny a rašelinné brusnicové bory (mapa 3). Nelesní potom celá škála od přechodových rašelinišť po vápnitá slatiniště, která jsou nejvzácnější a také nejcennější, vyskytují se zejména v NPP Jestřebské slatiny (mapa 6). Mezofilní lesní vegetaci najdeme výše nad nivami toků. Květnaté bučiny jsou vázány především na vulkanity (tedy zejména okraj Lečkovického středohoří, Lužických hor a Polomených hor, mapa 4). Na kyselých pískovcích a arkózách se vyvíjejí zejména společenstva kyselých doubrav, zde často s výraznou přirozenou příměsí borovice (mapa 5). Cennými biotopy kulturního bezlesí jsou například střídavě vlhké bezkolencové louky (mapa 7) a písčiny (mapa 8).

Mapa 2: Rozšíření mokřadních olšin	Mapa 3: Rozšíření rašelinných brusnicových borů

Mapa 4: Rozšíření květnatých bučin	Mapa 5: Rozšíření subkontinentálních borových doubrav

Mapa 6: Rozšíření vápnítých slatinišť	Mapa 7: Rozšíření střídavě vlhkých bezkolencových luk

Mapa 8: Rozšíření otevřených trávníků písčin s paličkovcem šedavým

Použitá literatura a zdroje

• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky.- AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.