Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Daniel Pumr, Mojmír Polák
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha 1843 [%] | rozloha 2020 [%] | změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,84 | 10,46 | 9,62 |
| ostatní plochy | 5,11 | 31,21 | 26,10 |
| vodní plochy | 1,63 | 0,61 | -1,02 |
| lesní plochy | 11,00 | 11,47 | 0,47 |
| orná půda | 57,01 | 1,81 | -55,20 |
| trvalé travní porosty | 23,84 | 28,57 | 4,72 |
| trvalé kultury | 0,57 | 15,88 | 15,31 |
Rochlice a Vesec jsou administrativní části jižního okraje Liberce. V polovině 19. století převládalo zemědělské využití s převahou orné půdy, poměrně velkým podílem travních porostů a velmi malým podílem lesních ploch. V průběhu sledovaného období došlo k velkým změnám v celém území, i když k jiným na severu než v jižní části. Severní část v těsnějším napojení na samotné město doznala zásadních změn v důsledku značného rozšíření ostatních ploch (zpevněné plochy dopravní – silnice, parkoviště, komerční a obchodní plochy apod.). Významně se zde také rozšířila zástavba. Ta celkově vzrostla o téměř 10 procentních bodů, přičemž v jižní části území nebyl nárůst příliš zásadní.
V kontrastu s proměnou severní části v městské prostředí – tedy významné intenzifikaci využití krajiny, došlo v jižní části naopak k výrazné extenzifikaci. Orná půda byla prakticky všude na jihu zatravněna (zatímco na severu zastavěna). Toto území je typickým příkladem tzv. polarizace krajiny. Jedná se o proces, kdy orná půda významně ubývá z důvodu, že je nahrazována na jedné straně plochami antropogenními a na druhé straně plochami relativně přírodními (v tomto případě travními porosty). V jižní části paradoxně přibyly travní porosty i na úkor lesních ploch.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
