Liberec: Dynamika krajinné struktury

Liberec

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Vesec a Rochlice leží na jižním okraji Liberce. V průběhu sledovaného období byly tyto části silně urbanizovány při rozvoji města a zejména díky těmto změnám se proměnila velká část území – celkem 84,7 %. Původně venkovská zemědělská krajina s dominantní ornou půdou se proměnila na plochy v sídlech – ostatní plochy, trvalé kultury (zahrady domů) nebo zastavěné plochy. V dosud nezastavěných plochách došlo k úbytku orné půdy na úkor trvalých travních porostů, jedná se tedy o extenzifikaci využití krajiny. Podobnou proměnou ale v menší míře prošel i trvalý travní porost – v urbanizovaných částech území došlo k úbytku ve prospěch ostatních a zastavěných ploch a trvalých kultur a dále od sídel došlo ke změnám z a na lesní plochy.

Liberec

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> ostatní plochy

1,57

22,20

18,80

 orná půda -> trvalý travní porost

1,42

20,14

17,06

 orná půda -> trvalé kultury

0,87

12,33

10,45

 trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,56

7,99

6,77

 orná půda -> zastavěné plochy

0,56

7,97

6,75

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,38

5,36

4,54

 lesní plochy -> trvalý travní porost

0,31

4,40

3,72

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,27

3,76

3,18

 orná půda -> lesní plochy

0,22

3,07

2,60

 trvalý travní porost -> zastavěné plochy 

0,21

2,97

2,52

Literatura