Jádrové území

 

Širší území

 
 

Liberecko - Rochlice a Vesec: zaniklá a přeměněná městská industriální krajina

Rochlice a Vesec jsou administrativními částmi města Liberec. Leží v jižní části Liberce v Liberecké kotlině protékané Lužickou Nisou. Toto území prodělalo v 19. století velký průmyslový rozmach, spojený s rozvojem textilního průmyslu. Industrializace se šířila ze sousedního Saska, kam také směřovala značná část produkce. Textilní továrny se soustředily do údolí podél toku Lužické Nisy, aby mohly využívat potenciál vodní energie řeky. Původně zemědělské vesnice Rochlice a Vesec se tak proměnily v průmyslové obce, kde většina obyvatel byla zaměstnána v textilním průmyslu.

Vznikající liberecká průmyslová a sídelní aglomerace přitahovala stovky a tisíce obyvatel z okolních oblastí severních Čech, které nemohlo uživit chudé horské zemědělství. Kromě výrobních objektů továren se údolím Lužické Nisy šířila chaotická obytná zástavba, která zabírala původně zemědělskou půdu. Jednotlivá původně výrazně ohraničená a navzájem oddělená venkovská sídla tak splývala v rozsáhlou aglomerovanou průmyslovou a sídelní oblast, i když formálně si ještě dlouho uchovávala administrativní nezávislost. V roce 1888 byly Rochlice i Vesec napojeny na železniční trať z Liberce do Jablonce, v roce 1899 přijela do Rochlice první městská tramvaj.

V roce 1903 byla Rochlice povýšena na městys a již o pět let později na město. V té době vrcholil boom textilního průmyslu a Rochlice byla jedním z nejdůležitějších průmyslových center Liberecka. Tato prosperita skončila se začátkem 1. světové války.

V roce 1939 již za německé okupace, byla Rochlice připojena k Velkému Liberci jako jeho čtvrtá čtvrť. Po skončení 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva Rochlice až do 70. let populačně i ekonomicky stagnovala a nerozvíjela se. Změnu přinesla až výstavba socialistického panelového sídliště a v roce 1991 se Rochlice stala s bezmála 20 tisíci obyvateli nejlidnatější městskou čtvrtí Liberce.

Po roce 1990 došlo k doplnění zástavby o další, již menší bytové domy, a k úplnému útlumu textilní výroby ve starých továrnách pocházejících z 19. století. Dolní část Rochlice kolem Lužické Nisy proťala nová autostráda z Liberce směrem na Vratislavice a Jablonec. Kolem ní vznikla nová nákupní střediska (Lidl) a obslužná zařízení jako jsou čerpací stanice, autosalony a sklady.

V Rochlici tak pozorujeme jasný posun funkce městské krajiny na jižním okraji liberecké aglomerace od funkce výrobní, která se zde vytvořila jako dominantní během industrializace v 19. století, k funkci obytné a obslužné. Je zde také patrná prostorová diferenciace využití území: ve spodní části pod Vratislavickou ulicí podél Lužické Nisy je to funkce dopravní a obslužná, s rysy postindustriální krajiny včetně maloplošné nové divočiny obklopující opuštěné industriální objekty, v horní části nad kostelem, kde stojí panelové sídliště a bytové domy, naopak primárně funkce obytná. Původně socialistické sídliště Rochlice bylo po roce 2000 revitalizováno, získalo svěží pastelové barvy, bylo doplněno mnoha novými herními prvky a výsadbou zeleně.

Vesec zaznamenal v 19. století podobný vývoj jako Rochlice. Největším průmyslovým závodem, založeným již v roce 1826, byla mechanická přádelna. Dalším významným podnikem byla tkalcovna F. Liebiga a továrna na výrobu látek. Výrobní objekty byly opět soustředěny v údolí Lužické Nisy. V roce 1878 byla ve Vesci postavena škola, kolem níž se zformoval střed obce, posílený ještě umístěním obchodů a hostince. Až do vzniku samostatného Československa se obec oficiálně nazývala německým jménem Dörfel (= Víska). Největšího počtu obyvatel dosáhla obec v době povýšení na městečko v roce 1909, kdy vrcholila konjunktura textilního průmyslu.

Teprve v roce 1976 byl Vesec připojen k Liberci jako jeho 25. čtvrť. Následující vývoj byl ale odlišný od sousední Rochlice. Ve Vesci nevzniklo žádné panelové sídliště, ale od 80. let 20. století zde byla odporována individuální výstavba rodinných domů, která se rozšířila na úkor málo úrodné zemědělské půdy. Počet obyvatel se po letech opět začal zvyšovat, i když ne tak prudce a skokově, jako tomu bylo v Rochlici.

Ve Vesci tak rovněž pozorujeme změnu funkce a využívání krajiny na jižním okraji liberecké aglomerace: útlum a ukončení výrobní průmyslové funkce a posílení obytné funkce, v tomto případě spíše již příměstské než vyloženě městské krajiny. Vesec navíc, tím, že leží na okraji souvislé liberecké zástavby a bezprostředně v jeho jihovýchodním okolí na sídlo navazují rozsáhlé lesy, plní i významnou funkci sportovně rekreační. Vycházejí odtud turistické značené cesty a cyklotrasy, např. k rekreačnímu Veseckému rybníku, Mojžíšovu prameni nebo na Císařský kámen s rozhlednou. K posílení sportovně rekreační funkce příměstské krajiny a zvýšení její atraktivity přispělo i vybudování areálu běžeckých tratí pro mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009.

   talčítko foto  talčítko video  talčítko srovnavaci foto