Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zahrádky u České Lípy: zaniklá feudální krajina

Zahrádecko v severních Čechách na Českolipsku se nachází na severu České tabule, v geomorfologické oblasti VIA Severočeská tabule, geomorfologickém celku VIA-I Ralská pahorkatina, podcelku VIA-1A Dokeská pahorkatina. Samotné Zahrádky a jejich rybničnaté jižní okolí (Novozámecký rybník, Bažantnice, Holanský rybník) leží v protáhlé sníženině geomorfologického okrsku VIA-1A-3 Jestřebská kotlina v nadmořské výšce 250 – 300 m. Území severně od Zahrádek patří ke geomorfologickému okrsku VIA-1A-4 Provodínská pahorkatina, podokrsek VIa-1A-4c Zahrádecká pahorkatina. Jižní část zájmového území jižně od Jestřebské kotliny pak vyplňuje nízký severní okraj rozsáhlého geomorfologického okrsku VIA-1A-1 Polomené hory.

Geologické podloží tvoří svrchnokřídové sedimenty středního turonu, především kvádrové pískovce, místy jílovce a slínovce. Křídové sedimenty jsou ostrůvkovitě proniknuté neogenními vulkanickými tělesy, která vytvářejí nápadné terénní suky (Provodínské kameny, Lysá skála, Vlhošť). V okolí Zahrádek se však neovulkanity téměř nevyskytují, uplatňují se spíše v pohledových scenériích na horizontu. Dno Jestřebské kotliny je vyplněné širokou zrašeliněnou nivou Bobřího a Robečského potoka, jinde mají kvartérní sedimenty jen malý plošný rozsah a malou mocnost (s výjimkou spraší které pokrývají Jestřebskou kotlinu mimo zamokřené údolní nivy).

Zahrádecko leží v převládající nadmořské výšce 250 – 300 m. Přes 300 m nad mořem se zvedají jen nevysoké výběžky Polomených hor na jihu a jednotlivé neovulkanické suky (např. Lysá skála nebo vzdálenější Provodínské kameny). Povrch v jižním okolí Zahrádek v Jestřebské kotlině je rovinatý nebo jen mírně zvlněný, se širokými nivami vodních toků a výškovými rozdíly 10 – 30 m. Na okraji Polomených hor dosahují výškové rozdíly 30 – 50 m, výjimečně i více (Pruský kámen). Ne sever od Zahrádek je dominantní makroformou reliéfu kaňovité údolí Robečského potoka zvané Peklo, zaříznuté do pískovcové plošiny s převýšením 30 – 50 m. na svazích údolí vystupují typické pískovcové skalní útvary, tvořené kvádrovými pískovci. Pískovcové skály zasahují až do samotné zástavby obce Zahrádky v její spodní části u Robečského potoka. Jinde vystupují pískovce na povrch jen sporadicky.   

Území leží v klimatické oblasti původně klasifikované jako mírně teplá MT 9 (podle Quitta 1971), nově je oblast Zahrádecka a Českolipska, jmenovitě Jestřebská kotlina, vzhledem k celkovému oteplení klimatu řazena již do klimatické oblasti teplé, přiměřeně vlhké, s dlouhým létem a mírně chladnou zimou (Quitt v Atlasu krajiny ČR). Průměrná roční teplota vzduch se pohybuje mezi 8 až 9°C, průměrný roční úhrn srážek mírně převyšuje 600 mm. Mohou se však vyskytnout i delší suchá období. Zima je mírná s nestálou sněhovou pokrývkou a četnými inverzními situacemi.

Půdy jsou nejúrodnější v Jestřebské kotlině: hnědozemě na spraších jižně od Zahrádek, které jsou také zemědělsky využité jako pole. Na okrajích kotliny hnědozemě přecházejí do luvizemě a kambizemě arenické na zvětralinách křídových pískovců. Na samotných pískovcích se potom vytvořily málo úrodné podzoly arenické. Na trvale zamokřených dnech údolí kolem rybníků se vyskytují pseudogleje.

Zahrádecko leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém okresu 53 Podještědí a podokresu 53a Českolipská kotlina (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast 18 Severočeská pískovcová plošina, lesní vegetační stupeň 2 bukodubový. Potenciální přirozenou vegetaci by podle Neuhäuslové a kol. tvořila kyselá borová doubrava, v širokých údolních nivách na dně kotliny pak střemchová jasenina a střemchová doubrava v komplexu s mokřadními olšinami.

Současné využití krajiny v rovinaté krajině jižně od Zahrádek charakterizují velké lány orné půdy. Členitý reliéf pískovcového údolí Peklo severně od Zahrádek je naopak zarostlý hustým neudržovaným lesem. Na pískovcích rostou borovice, jinak převládají listnaté lesy s převahou dubu (např. Bažantnice). Značné plochy v Jestřebské kotlině zaujímá vodní hladina několika velkých rybníků, v okolí Novozámeckého rybníka také zamokřené louky a rákosiny.

Pestré přírodní podmínky okolí Zahrádek zahrnují dva kontrastní typy prostředí a společenstev: na jedné straně členitý reliéf pískovcových skal s výskytem reliktního boru a suchomilných společenstev, na druhé straně mokřadní, vodní a litorální společenstva na velkých rybnících a v jejich okolí. Po této stránce nejcennější a současně také největší je národní přírodní rezervace Novozámecký rybník na ploše 368 ha. Vyskytuje se v ní až 220 druhů ptáků, dále vzácní obojživelníci i ohrožené druhy rostlin. Další je národní přírodní památka Peklo, která chrání kaňonovité údolí Robečského potoka severně od Zahrádek na ploše 58 ha. Údolí je proslulé masovým výskytem bledule jarní. Přírodní památka Zahrádky zahrnuje zámecký park a Valdštejnskou lipovou alej a současně je evropsky významnou lokalitou z důvodu výskytu páchníka hnědého ve starých stromech. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj nezasahuje přímo do Zahrádek, ale týká se širšího zájmového území.