Želivka: Dynamika krajinné struktury

Želivka

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Na studovaném území v okolí Želivky se využití krajiny proměnilo na 40 % území. Nejvýznamnější změnou bylo vybudování vodní nádrže v jižní části území, kde zatopila převážně lesní plochy, ale také trvalé travní porosty a ornou půdu. Novou vodní plochou je i Pískovna v severní části území. Dalším procesem byla extenzifikace využití území, kdy se orná půda proměnila na trvalé travní porosty, a dále zarůstání orné půdy a trvalých travních porostů lesními plochami. V severní části území se zemědělské využití krajiny intenzifikovalo a trvalé travní porosty se proměnily na ornou půdu, v přilehlých sídlech došlo také k výstavbě převážně rodinných domů, která se odráží ve změně orné půdy na trvalé kultury. Se stavbou dálnice D1 a kamenolomu se část lesních ploch v jižním cípu území proměnila na plochy ostatní.
Želivka

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 lesní plochy -> vodní plochy

1,13

18,76

7,50

 orná půda -> lesní plochy

0,87

14,47

5,78

 orná půda -> trvalý travní porost

0,61

10,18

4,07

 trvalý travní porost -> vodní plochy 

0,52

8,59

3,43

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,44

7,30

2,92

 trvalý travní porost -> orná půda

0,44

7,25

2,89

 lesní plochy -> ostatní plochy

0,34

5,59

2,23

 orná půda -> trvalé kultury

0,27

4,44

1,77

 orná půda -> vodní plochy

0,27

4,41

1,76

 lesní plochy -> trvalý travní porost

0,21

3,56

1,42

 

Literatura