Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Dominik Mazur, Michal Matyáš

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1837 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1837 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1837 (%)	rozloha 2019 (%)	změna (%)
zastavěné plochy	0,10	0,03	-0,07
ostatní plochy	0,76	0,92	0,16
vodní plochy	0,58	0,32	-0,26
lesní plochy	66,15	89,75	23,60
orná půda	6,55	0,00	-6,55
trvalé travní porosty	25,84	8,84	-16,99
trvalé kultury	0,01	0,13	0,12

 

Z map je zřejmé, že v první polovině 18. století měla krajina zájmového území (její využití, pokryv, struktura) zcela jiný charakter než v současnosti. Orná půda pokrývala podle údajů z naší databáze více než 6 % území (v současnosti je její rozloha nulová) a trvalé travní porosty (louky a pastviny) pokrývaly celou čtvrtinu území (dnes pouze necelých 9 %). Podíl zástavby byl sice jen 0,1 %, v současnosti je to dokonce pouze 0,03 %. Krajina tedy prošla významnou extenzifikací, ornou půdu a trvalé travní porosty nahradily lesy. Ty se v době stabilního katastru rozkládaly na 2/3 území, dnes ho pokrývají z 90 procent. Podíl lesa, který tvoří krajinnou matrici, se zvýšil zejména v poválečném období a v krajinném pokryvu území významně převládá.

Řada přírodně hodnotných ploch lesa i bezlesí se nachází v 1. bezzásahové zóně národního parku. Ani na ostatním území není hospodaření intenzivní a v lese se uplatňuje jeho přirozená obnova. Smrkové monokultury byly počátkem 21. století katastrofálně rozvráceny orkánem Kyrill a kůrovcovou kalamitou, na celém území však dochází k přirozené obnově jak smrkového, tak i smíšeného lesa.

Rozsáhlé zbytky starých bukojedlových porostů např. mezi Prášily a Gsengetem v nadmořské výšce kolem 900–1000 m s přirozenou obnovou buku a jedle dokazují, že Šumava nebyla a nemusí být ani v budoucnu jenom smrková. Na plochách bývalých střelnic převládá nálet pionýrských listnáčů, jako je bříza, osika a jíva, na vlhčích místech olše a vrby, v jejich podrostu se ale uplatňuje i smrk.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.