Současný krajinný ráz přeměněné kulturní krajiny Broumovska

Charakteristika krajinného rázu | Krajina intenzivního zemědělství: Broumovsko

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Krajinný ráz Broumovska je v širším pohledu daný už jeho specifickým reliéfem – plochou Broumovskou kotlinou nápadně ohraničenou na jihozápadě vysokou a strmou kuestou Broumovských stěn a na severovýchodě Javořími horami. Broumovská kotlina je převážně odlesněná a zemědělsky využívaná, zatímco okrajové svahy Broumovských stěn i Javořích hor jsou souvisle zalesněné většinou smrkovými lesy. Kromě města Broumova, které leží uprostřed kotliny a je přirozeným centrem regionu, se v kotlině rozkládá síť venkovských sídel, která jsou významně protáhlá často až na délku několika kilometrů podél potoků. Ta jsou jedinečným dokladem středověkého urbanismu z doby kolonizace ve druhé polovině 13. a počátku 14. století, kdy němečtí osadníci na základě zákupního práva zakládali i několik kilometrů dlouhé řadové lánové vsi, v jejichž čele stáli dědiční fojtové. Osou kotliny je říčka Stěnava, do níž se sbíhají přítoky z obou stran. Tuto krajinnou strukturu můžeme plně docenit a spatřit na leteckém snímku nebo z nadhledu okolních horských kopců.

Pro rozvolněné osídlení táhlých lánových vsí jsou typické unikátní dvorcové statky  takzvaného „broumovského typu“.  Větší statky stojí v odstupech zpravidla na vyvýšených terasách nad potoční nivou v přímém kontaktu s navazujícími polnostmi, které se táhly v pruzích až na okraj katastru ukončeného lesem. Mladší drobnější usedlosti a chalupy méně majetných obyvatel vesnic zaujímají nevýhodné polohy na úbočích údolí nebo přímo u vodního toku, kde byly ohrožovány povodněmi.

Plochý reliéf uvnitř Broumovské kotliny pod Broumovem směrem k polské hranici je využitý převážně jako orná půda ve velkých půdních blocích, které nahradily ve 2. polovině 20. století předchozí mozaiku malých pásovitých políček. Jako výraz extenzifikace byla část orné půdy v posledních desetiletích zatravněna, především v okrajových podhorských částech kotliny nebo na mírných svazích, kde vznikly pastevní areály. 

Přes zjednodušení krajinné struktury je na mnoha místech patrná bohatá historie regionu. Jedinečným kulturně historickým fenoménem celého regionu je broumovský benediktinský klášter. Ze sakrální architektury stojí dále za zmínku tzv. Broumovská skupina kostelů – u nás zcela ojedinělý dobově i stavebně ucelený soubor 9 barokních venkovských kostelů postavených v 1. polovině 17. století. Jedinečné, zpravidla dominantní a vizuálně velmi působivé umístění těchto sakrálních staveb v krajině z nich činí výjimečný urbanistický a krajinný fenomén Broumovska. Ten doplňují drobné sakrální stavby v intravilánu obcí i ve volné krajině v podobě křížů, mariánských a světeckých sloupů, křížových cest a soch. Stavby jsou vesměs zhotovené z místního křídového pískovce, který se těžil ponejvíce v Božanovském lomu.

Výrazem rostoucí mimoprodukční  - turistické, rekreační a přírodoochranné funkce krajiny – je budování cyklostezek, hustá síť značených cest, informační panely na naučných stezkách a zatím skromné možnosti rekreačního ubytování a stravování přímo na venkově.