Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území zaniklé venkovské krajiny ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice se nachází v geomorfologické podprovincii Šumavské (I), oblasti IIB Šumavská hornatina. Západní vyšší část patří do geomorfologického celku IIB-1 Šumavská hornatina, podcelku IIB-1E Želnavská hornatina. Snížená část území na jihozápadním okraji kolem přehradní nádrže Lipno patří geomorfologickému podcelku IIB-1F Vltavická brázda. Větší východní část zájmového území včetně jádrového území katastrů Jablonec u Českého Krumlova a Polná u Českého Krumlova patří do geomorfologického celku IIB-2 Šumavské podhůří, podcelku IIB-2E Českokrumlovská vrchovina, který se ještě člení na několik okrsků a podokrsků.

Geologické podloží tvoří převážně přeměněné krystalické horniny moldanubika (ortorula, migmatit, granulit). V okrajových částech se vyskytují vložky krystalického vápence a tělesa hadců. Nejvyšší části Želnavské hornatiny severně od Horní Plané a severovýchodně od Želnavy jsou tvořeny porfyrickými žulami moldanubického plutonu. Kvartérní sedimentární pokryv je málo mocný, převládají svahoviny, v údolních nivách potoků nivní sedimenty. Nivní polohy jsou často zrašeliněné. Nejrozsáhlejší a nejcennější údolní rašeliniště je Mrtvý luh v údolí Vltavy nad Lipenskou přehradní nádrží v jihozápadní okrajové části území.

Členitý reliéf vyššího území na severozápadě (Želnavská hornatina) typologicky odpovídá ploché hornatině s výškovými rozdíly 300-450 m. Na většině zájmového území včetně jeho jádrové části má reliéf charakter vrchoviny s výškovými rozdíly 150-300 m. Ve střední části se vyskytují i partie nižšího plochého reliéfu (Olšinská kotlina). V území převládají táhlé mírné svahy a široká údolí pramenných úseků vodních toků. Výjimkou jsou vyšší polohy Želnavské hornatiny, což je vyzdvižený vrásno-zlomový masív omezen příkrými svahy, s četnými skalními výchozy a tvary periglaciální modelace, zvětrávání a odnosu žuly (skalní hradby, pseudokary, suťové a balvanové proudy). Nadmořská výška celého širšího modelového území se pohybuje v rozpětí od 500 m u Lhenic a Křemže na východním okraji (mimo VVP) až přes 1200 m v nejvyšších partiích Želnavské hornatiny. Nejvyšší bodem je hora Lysá (1228 m), dále sousední Knížecí stolec (1226 m) a Špičák (1221 m). Pro většinu modelového území VVP Boletice včetně jádrového území katastrů Jablonec a Polná jsou však charakteristické nadmořské výšky mezi 700-1000 m.

Modelové území VVP Boletice leží v klimatické oblasti chladné, podle staršího členění Quitta v klimatické oblasti chladné CH7 s průměrnou roční teplotou jen 3 až 5°C a průměrným ročním úhrnem srážek 700-1000 mm. Jen nejnižší okrajové části mimo vlastní VVP Boletice, směrem k Lhenicím a Českému Krumlovu, leží v klimatické oblasti mírně teplé MT3 nebo MT5, kde jsou průměrné teploty vyšší a roční úhrn srážek pouze 600-700 mm. Teplota klesá s rostoucí nadmořskou výškou, zatímco množství srážek vlivem srážkového stínu výrazně klesá směrem do českého vnitrozemí. Zima bývá horská a dlouhá, sněhová pokrývka leží v průměru 90-120 dnů (v okrajových částech méně). Léto bývá nestálé a často deštivé.

Většina modelového území VVP Boletice leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 37 Šumavsko-Novohradské podhůří, podokresy Chvalšinské Předšumaví a Českokrumlovské Předšumaví. Menší horská část na severozápadě (Želnavská hornatina) leží ve fytogeografickém obvodu České oreofytikum, fytogeografický okres 88f Šumava – Želnavská hornatina. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří na většině území květnaté bučiny s kyčelnicí nebo acidofilní biková bučina, ve vyšších polohách smrková bučina. Na zamokřených stanovištích by rostla podmáčená rašelinná smrčina, smrková olšina, komplex horských a borových rašelinišť s borovicí blatkou (Mrtvý luh).

V současném využití krajiny převládají smrkové lesní porosty. Odlesněné plochy využívané v minulosti pro zemědělství včetně orné půdy) jsou dnes převážně zatravněné. V rozsáhlém území VVP se smrkové lesy střídají s náhradními travinobylinnými společenstvy. Na jihozápadním okraji území (mimo VVP) se nachází přehradní nádrž Lipno, která je s plochou cca 48 km2 vůbec největší vodní plochou Česka. Na březích Lipna vznikly četné rekreační areály. Ve VVP Boletice leží velký rybník Olšina (vodní plocha 138 ha), který svou nadmořskou výškou 731 m patří k našim nejvýše položeným rybníkům. Ještě výše, přes 800 m n.m. leží rybník Žlábek severně od Olšiny.

Západní polovina VVP Boletice zasahuje do chráněné krajinné oblasti Šumava. V území byl vyhlášen také větší počet maloplošných zvláště chráněných území přírody (přírodní rezervace a přírodní památky), které chrání zejména mokřadní a rašeliništní společenstva (rašeliniště Bobovec, Olšina, Mrtvý luh a další).

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Boletice se nachází ve dvou obvodech obcí s rozšířenou působností Prachatice a Český Krumlov v jihovýchodní části Jihočeského kraje v blízkosti hranic s Rakouskem a s Německem, obě města jsou zároveň sídly správních okresů a tak územím prochází i okresní správní hranice.

Obvod obce s rozšířenou působností Prachatice je převážně řídce zalidněné horské území u státní hranice. Leží v jihovýchodní části Jihočeského kraje v okrese Prachatice na Šumavě (na území ORP se nachází nejvyšší hora její české části Plechý 1378 m n. m.) a v Šumavském podhůří v povodí Studené a Teplé Vltavy a Blanice. Na východě sousedí s ORP Vimperk, na severu s ORP Strakonice a Vodňany, na západě s ORP České Budějovice a Český Krumlov, na jihu pak s Rakouskem a s Německem. Rozloha činí 839 km2, počet obyvatel je k 1. 1. 2017 33 332. K 1. 1. 2012 to bylo 33 485, tedy po výrazném úbytku obyvatel na konci 20. století se situace stabilizovala, kladné migrační saldo mají především rekreačně využívané obce v oblasti Šumavy. S průměrnou hustotou 39 obyvatel na km2 však patří stejně jako ORP Český Krumlov k nejřidčeji osídleným územím v Česku, a to kvůli špatnému dosídlení oblasti po odsunu Němců a blízkosti bývalé železné opony. Podíl městského obyvatelstva je 61 %, národnostně převaha Čechů, ale menšiny Slováků, Romů po roce 1990 i příchod Vietnamců a Nizozemců (pdonikání druhé bydlení). Celkem je v rámci Pachaticka 44 obcí (města Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary, městyse Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí). Ze správního hlediska se ORP dělí na obvody POÚ Netolice, Prachatice a Volary.

Z hospodářského hlediska periferní oblast se špatnou dopravní dostupnosti (síť horských lokálních železničních tratí, na západě území tranzitní silnice i. třídy č. 4. ze Strážného na Strakonice a dále na Prahu). Převažuje vyjížďka za prací, a to i přeshraniční, nezaměstnanost o něco převyšuje celostátní průměr. Horské a podhorské zemědělství s převahou luk a pastvin (chov dobytka), podíl zemědělské půdy je 40 %. V minulosti těžba rašeliny, jistý význam má dřevozpracující průmysl a těžba dřeva. Po roce 1989 útlum průmyslu, ale po vstupu do EU především v Prachaticích, Volarech a Netolicích nové investice do podniků zahraničních majitelů především elektrotechnickém průmyslu. Relativně dobře zachované je životní prostředí (Národní park a CHKO Šumava). Významný je cestovní ruch s hlavní sezonou v letním období (Lipenská přehradní nádrž, Plechý, Plešné jezero, Schwarzenberský kanál, Lenora, městská památková rezervace Prachatice, Volary, zámek Kratochvíle, památky lidové architektury na severu území).

Ve správním obvodu ORP Prachatice působí 5 dobrovolných svazků obcí (Dobrovolný svazek obcí Prachaticko, Mikroregion Vlachovo Březí, Netolicko, Mikroregion Chelčicko-Lhenický, „Svazek Lipenských obcí“).

Obvod obce s rozšířenou působnosti Český Krumlov leží v jižní části Jihočeského kraje v okrese Český Krumlov v Šumavském Podhůří (Blanský Les s Kletí 1084 m n. m.) a v nejvýchodnější části Šumavy v povodí řeky Vltavy. Na západě sousedí s ORP Prachatice, na severu s ORP České Budějovice, na východě s ORP Kaplice a na jihu s Německem. Nachází se tady nejjižnější bod Česka u Studánek poblíž Vyššího Brodu. Rozloha je 1130 km2 (nejrozsáhlejší ORP v Jihočeském kraji) počet obyvatel (k 1. 1. 2017) 41 647. K 1. 1. 2012 to bylo 41 664 obyvatel, stejně jako sousední ORP Prachatice jedno z nejřidčeji osídlených oblastí v Česku i následkem odsunu po 1945, jižně od Vltavy bylo v před rokem 1989 nepřístupné hraniční pásmo, hustota zalidnění je 37 obyvatel na km2. Charakteristika obyvatelstva je podobná jako v ORP Prachatice s tím, že je zde poměrně nízký průměrný věk (38 let), vysoký přirozený přírůstek, ale také vyšší migrační saldo. Je zde celkem 31 obcí (města Český Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod a městyse Frymburk, Křemže, Přídolí), Ze správního hlediska jsou zde obvody POÚ Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod a vojenský újezd Boletice se sídlem správy v Kájově (1/5 rozlohy ORP).

Je tady relativně nenarušené přírodní prostředí zasahuje sem národní park Šumava a CHKO Šumava a Blanský les(Kleť, 1084 m n. m. s nejstarší rozhlednou v Čechách). Z hospodářského hlediska větší význam zemědělství (převážně louky a pastviny, 35 % zemědělské půdy) a služeb zejména cestovního ruchu. Dřevozpracující a papírenský průmysl v poslední době utlumován (Loučovice, Větřní). Jedna z největších vodních elektráren Lipno I. Východně od území ORP vede hlavní silniční tah mezi Dolním Dvořištěm a Českými Budějovicemi silnice I. třídy č. 3 (projektovaná výstavba D3) a hlavní železniční trať Praha – Linec, pro místní dopravu významná lokální trať na Český Krumlov a elektrifikovaná trať Rybník – Lipno. Významný je cestovní ruch, který nabízí řadu pracovních příležitostí (Český Krumlov – MPR a UNESCO, kláštery Vyšší Brod a Zlatá Koruna, největší přehradní nádrž v Česku Lipno, vodácká řeka Vltava), sezóna díky výstavbě lyžařského střediska Kramolín je dvojsezónní.

V rámci obvodu ORP Český Krumlov působí 6 dobrovolných svazků obcí (Svazek Lipenských obcí, Podkletí, Regionální svazek obcí „Vltava“, Svazek obcí Poluška, Svazek obcí vodovod Křemže Vyšebrodsko).